Réva vinná a zejména její původní volně rostoucí poddruh réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris) vykazuje velkou heterozygotnost díky které v průběhu posledních 3 000 let vznikly tisíce odrůd vinné révy. Zejména v dřívějších dobách vznikaly především samovolným křížením, v současné době převládá šlechtění. Popisu a identifikací kultivarů révy vinné se věnuje ampelografie.

Státní odrůdová kniha je úřední seznam všech odrůd rostlin, které byly v České republice registrované. Zápis do Státní odrůdové knihy provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po splnění všech podmínek daných zákonem. Státní odrůdová kniha byla založena roku 1941. Toho roku byly ze stolních odrůd registrovány stolní odrůdy: Chrupka bílá, Chrupka červená. Chrupka Jalabertova byla zapsána 1952, kolem roku 1970 v sortimentu ještě byla, později byla vyřazena. Přestože proběhla odrůdová zkouška už v letech 1961 - 1968, žádná ze zkoušených stolních odrůd zapsána nebyla (zkoušky byly v těch letech přísnější, za jednu vlastnost horší než kontrolní odrůda byla zkoušená odrůda vyřazena, i když v ostatních vynikala). I Irsay Oliver byl původně zapsán jako stolní odrůda, spolu s odrůdami Julski biser a Gloria Hungariae roku 1972. Kraus Irsay jako stolní uvádí roku 1972, ale od roku 1975 je registrován jako odrůda moštová. Gloria Hungariae byla vyškrtnuta v 80tých letech. Panonia Kincse byla zapsána 1980. Guzal Kara 1982 (jen na Slovensku). Olšava 1988. Vitra 1993. Diamant 1998. Arkadia a Pola 2001. Dnes tedy najdeme v sortimentu registrovaných odrůd 9 odrůd: Arkadia (je interspecifická, té se dnes nebudu věnovat), Diamant, Chrupka bílá a červená, Julski Biser, Olšava, Panonia Kinche, Pola, Vitra. Zahrádkáři a malopěstitelé se stejně nebudou při výběru stolní odrůdy řídit Státní odrůdovou knihou, ale tímto Murphyho zákonem: Za přísně sledovaných teplotních, tlakových a jiných fyzikálních podmínek, se živý organismus bude chovat tak, jak ho zrovna napadne.

 Detailnější členění odrůd je možné přiblížit podle data dozrávání. Je to poněkud nepřesné, protože další používané dělení uvádí počet dní od vyrašení do sklizně, takže stejně ranné odrůdy s rozdílným termínem rašení dozrávají o tento rozdíl jinak a obě rozdělení jsou pak těžko srovnatelná. Termín rašení u nás bývá koncem dubna až začátkem května, u odrůd s evropským původem v rozmezí 10 dní, chyba je tedy menší než rozdíly způsobené výkyvy počasí. Rozeznáváme tedy odrůdy velmi ranné, které od vyrašení do sklizně potřebují přibližně 105 - 115 dní (10.8. - 20.8.), rané, které potřebují 115 - 130 dní (21.8. - 5.9.), středně rané 130 - 145 dní (6.9. - 20.9.), pozdní 145 - 165 dní (21.9. - 10.10.) a velmi pozdní 165 - 180 (11.10. - 31.10.). Ročníkové rozdíly mohou být běžně 14 dní, navíc jsou závislé i na ostatních podmínkách, takže i různí autoři je uvádějí i o více než 10 dní odlišně. Ranost odrůdy se týká jen dozrávání hroznů. Ve vegetačním období musí keř i připravit zásobní látky na rychlý start v příští sezóně. Podstatným rysem odrůdy je proto i vyzrávání dřeva, které zvláště u raných odrůd bývá pozdější než dozrávání hroznů a prodlužuje tak nutné vegetační období.

Momentálně je registrováno asi 16 000 odrůd révy vinné a nové stále přibývají. Jmen, která by splňovala závazná pravidla se začíná nedostávat a proto se stává, že se najde více odrůd pod stejným jménem. Jen jedna z nich může být registrovaná, ostatní se musí registrovat pod jiným jménem. Mnoho odrůd má tedy jména dvě a více a proto je tak důležité uvádět u odrůdy původ. Většina odrůd je pojmenovaná původně v cizím jazyce.

Pěstování odrůd révy vinné ve státech ES se musí řídit předpisy k tomu účelu vydanými. Na základě článku 103 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, ze dne 27. června 2008 – článek 20 nařízení (ES) č. 1227/2000, musí každý členský stát vést seznam zatříděných moštových odrůd (Státní odrůdová kniha). Toto nařízení umožňuje vysazovat a pěstovat kteroukoliv odrůdu, pokud je uvedena v seznamu odrůd některého ze států ES a vyrábět z nich víno.

Třídění odrůd vinné révy - odrůdy vinné révy je možné třídit podle řady kritérií, nejčastěji se třídí podle místa vzniku do tzv. geograficko-ekologických skupin a podle použití.

Posuďte podle své chuti, vůně či barvy vína odrůdu, která Vám nejvíce sedí ....

Třídění dle použití - odrůdy révy vinné dělí na moštové odrůdy, které jsou určeny především pro výrobu moštu a vína, na stolní odrůdy, které jsou určeny k přímé konzumaci, a na tzv. podnožové odrůdy. Moštové odrůdy se dále dělí na odrůdy určené pro výrobu bílých vín (jde o bílé a červené odrůdy) a na odrůdy určené k výrobě červených vín (jde o modré odrůdy).

• Moštové odrůdy mívají spíše menší bobule a je u nich kladen důraz na vysoký obsah aromatických látek a pokud možno na odolnost vůči houbovým chorobám a cizopasníkům.
• Stolní odrůdy mají obvykle velké hrozny a velké sladké bobule s pevnou dužinou. Není u nich kladen příliš velký důraz na vysoký obsah aromatických látek v bobulích a nejsou vhodné k výrobě vína.
• Podnožové odrůdy se používají jako podnože pro sazenice běžných odrůd vinné révy, aby byla zajištěna větší odolnost sazenic proti cizopasníkům (zejména révokazu ). U podnožových odrůd je proto kladen důraz na tuto odolnost, na přizpůsobení se konkrétním půdním podmínkám a na vhodné předpoklady pro štěpování. Kvalita a vlastnosti hroznů a bobulí jsou nepodstatné. Podnožové odrůdy bývají obvykle potomkem amerických rév (Vitis labrusca) a často ani hrozny netvoří.