Kategorie
Dios Vinotéka,víno (https://vinoteka.dios.cz/)
Zobrazit položky k porovnání (1)

Spojením dvou tradičních předních českých nápojářských společností GRANETTEStarorežná Prostějov vznikla vzájemnou fúzí 1. ledna 2011 nová firma GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries.

Historie výroby lihovin, na kterou činnost společnosti navazuje, sahá až do 16. století. Roku 1518 udělil pánVilémem z Pernštejna právo vyráběti slad, vařiti pivo a páliti „kořalku“ domu U Zeleného stromu nacházejícímu se na náměstí města Prostějova. První doložený majitel domu U Zeleného stromu, který získal v roce 1518 společně s jinými jedenatřiceti měšťany várečné a šenkovní právo, se jmenovalJež. Udělené výsadní právo vyžadovalo značných investic, které realizoval v největší míře další z řady majitelů, bohatý měšťan Jan Chytrovský. Dalším zlomem v historii byl konec 16. století, kdy se začala pálenka destilovat i ze rži a z pšenice. Její výroba byla nákladnější a pálenka se stala kvalitnějším a stále více požadovaným nápojem. Tehdy byl majitelem domu U zeleného stromu Pavel Zoubek, jehož výsadní dům byl oblíbeným a vyhledávaným hostincem. Obliba pálenky ze rži a pšenice vedla k neúměrnému podražení obilnin. Moravský sněm byl proto nucen zakročit a zakázal výrobu „ďábelského nápoje“ pod pokutou dvě stě kop grošů. 
Následkem násilné katolizace Karlem z Lichtenštejna došlo k perzekuci a vyhnanství některých pivovarníků a šenkýřů. Tak se stalo, že i v domě U zeleného stromu nebyla v letech 1624 až 1626 výroba v provozu. Za takového hospodářského útisku a stavebního úpadku mnozí výsadníci opouštěli rodné město a odcházeli za novým životem do ciziny, zvláště na Slovensko. Manželé Žářští (tehdejší majitelé) však důmU zelného stromu neopustili a raději přestoupili ke katolictví. V období třicetileté války došlo k největší pohromě domu U zeleného stromu, zprvu císařská armáda a roku 1643 Švédové obrátili město téměř v sutiny. Předměstí byla úplně pustá a epidemickými nemocemi i chvatným útěkem vylidněna. Za tak žalostných časů nebylo ani v domě U zeleného stromu pomyšlení na pálení kořalky. I když náležel do malého počtu budov, které byly ve městě ušetřeny zkáze. Po útrapách třicetileté války opět oživla předválečná výroba kořalky. V doměU zeleného stromu tomu tak ale nebylo. Nový majitel František Březovský špatně spravoval svůj majetek a díky svému marnotratnictví a karbanické vášni se tonul v dluzích, až nakonec byl nucen před svými věřiteli z města utéct. Dům tak byl opuštěný a zpustošený. Vyplacením dluhů získal dům nového majitele, Krištofa Řezníčka. Ten oživil pravovárečný ruch a opět se začalo vařit pivo a ze šrotu pálit kořalka. Roku 1697 vypukl v Prostějově nejzhoubnější požár v historii města a polovina domů byla zničena. Dům U zeleného stromu se zachránil pouze díky obětavosti občanů Prostějova, kteří tento dům hasili. Tehdy se mu již říkalo „U zeleného stromu“, podle nového domovního znaku, jímž dům majitel Krištof Řezníček opatřil. Dalším důležitým majitelem se stal Michal Storch, který začal hlavní výrobu soustřeďovat na pálení prostějovské kořalky, jež se už tehdy (r. 1735) pro svou jakost těšila značné oblibě a pozornosti. V prvních desítiletích 19. století Prostějov dosáhl prvenství v pálenictví na Moravě, zvláště v režné. Od roku 1816 se i v Prostějově rozšířila výroba kořalky z bramborového lihu. Byla poměrně levná a přitom opojnější než nepřiměřeně zdaněné pivo. Po smrti Michala Storcha a jeho dědice koupil dům Jan Jiří Neumann. Z majetku se ovšem dlouho netěšil a zřejmě po jeho smrti r. 1785 nařídil magistrát licitační dražbu. Nejvyšší nabídku podal Jan Freiwald, který dům roku 1788 získal. Následkem dluhů a nedbalosti majitelů vyhlásil magistrát na návrh věřitelů exekuční dražbu, ve které získal dům Jakub Vojáček. Tento nový majitel se hluboko a nezapomenutelně zapsal do tradice domu U zeleného stromuJakub Vojáček se totiž postaral svou průbojností, postřehem a podnikatelským duchem o prvenství domu U zeleného stromu mezi všemi prostějovskými výsadními domy. Mezi čtyřiceti pálenickými domy se právě ten U zeleného stromu stal prvním továrním podnikem v Prostějově vůbec. Po smrti zakladatele tovární tradice řídila podnik vdova Vincencie Vojáčková, později jej přepsala synu Oskarovi. Za vlastenecky založeného Oskara Vojáčkadosáhla produkce v domě U zeleného stromu svého vrcholu

Když v lednu roku 1878Oskar Vojáček skonal, dům U Zeleného stromu připadl jeho sourozencům. Začátkem roku 1879 utvořili dědicové palírny domu U zeleného stromuveřejnou společnost, zapsanou v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Olomouci pod firmou J. Wojaczek´s Erben (od roku 1914 též v českém znění: J. Wojáčka dědicové). V době rakousko-uherské monarchie, kdy byl Prostějov považován za město proskribované a politicky nespolehlivé, bylo dědicům Vojáčkovým znemožněno získat zakázky pro armádu. Pokles poptávky tak znamenal zeštíhlení výroby pouze na tři destilační kotle. Po válce za neurovnaných hospodářských poměrů nastupovala továrna U zeleného stromu v Prostějově opět pozvolnou cestu ke vzrůstající výrobě. V roce 1920, přesněji 16. listopadu, byl zřízen na dobu pěti let "Družstevní podnik hostinských, zapsané společenstvo s ručením obmezeným", který se vytvořil díky iniciativě agilních členů Společenstva hostinských a výčepních v Prostějově. V domě U zeleného stromu tak skončila čtyři sta let trvající éra soukromého podnikání a místo něho nastoupilo na družstevním podkladě vybudované kolektivní provozování, které hned při svém vzniku úspěšně pokračovalo v předchozí palírenské produkci. Od roku 1926 dochází k rekonstrukcím a investicím do poměrně dosti zastaralého výrobního zařízení. V období 2. světové války byl z důvodu vysoké spotřeby pro válečné účely zaveden systém přídělu lihu. Podniku U zeleného stromu v Prostějově tak snížili příděl lihu o dvě třetiny původní spotřeby. Podnik se snažil nahrazovat příděl lihu zvýšenou výrobou sodovek. Došlo k rozšíření výroby nealkoholických nápojů. Po udání všemocnému gestapu, že podnik má utajené zásoby lihovin, byl dům U zeleného stromu byl náhle obsazen a provedena důkladná kontrola, která sice zásluhou všech zaměstnanců skončila bezvýsledně, ale správní radě byli přesto přiděleni dva němečtí důvěrníci a dva čeští zaměstnanci podniku byli nasazeni do válečného průmyslu. V okupačních letech se v závodě U zeleného stromu prováděly jen nejnutnější technické opravy a doplňovalo se strojní zařízení. Větší provoz býval jen začátkem každého měsíce, kdy se členům družstva přidělovaly lihoviny, víno a jiné zboží. Pouze výroba sodovek se rok od roku zvyšovala, i když bylo mnohdy přidělováno snížené množství cukru.

O dalším osuduDružstevního podniku hostinských bylo rozhodnuto 25. února 1948. Únorové vítězství pracujícího lidu vedlo k socialistickému zřízení v Československu. To znamenalo, že 3. července 1948 byl znárodněn i Družstevní podnik hostinskýchv Prostějově. Koncem roku 1948 došlo ke znárodnění závodu U zeleného stromupřičleněním, a to z příkazu ministerstva výživy a potravinářského průmyslu, k národnímu podniku Hanácké lihovary a drožďárny v Olomouci. Tím na čas ztratil svou dosavadní výrobní a obchodní samostatnost. Stal se podřízeným olomouckého ředitelství, jež bývalý samostatný podnik přejmenovalo na závod „Starorežná“ v Prostějově. Následně koncem 50. let se celá výroba přestěhovala do bývalého pivovaru Binko, kde se dosud nachází. V roce 1992 byl provoz privatizován, a to přímým prodejem komanditní společnosti "Starorežná Prostějov", která dále pokračovala ve staleté tradici výroby lihovin.

oficiální stránky společnosti : www.gsd.cz

Nebyly nalezeny žádné položky.
 
Vaše příspěvky
NOZUT7xFrX
Oz4JbVmPr
You've really helped me unsndrtaed the issues. Thanks.

XcT4W4k6iQ
4BjLuwHGK46s
Salam,ZarinaMy family and my two daughters akan ke korea this 26th April 2012 and we'll be leaving on 4th april 2012.. Tapi saya nak hired to...

gL9bxUDmnxse
0phHmhGHp
My English couoinicatmmn isn’t so good butprobably I understand everything. Thank u so well for that awesome blog message. I jolly be glad r...

  Nahoru