Glengoyne

Palírnu založil v roce 1833 George Connell, na místě dřívější samozřejmě legální palírny. Palírna vystřídala několik názvů, do roku 1840 se jmenovala Glenguin, do roku 1876 Burnfoot, do roku 1905 Glen Guin, do roku 1931 byla mimo provoz a do provozu byla uvedena už s dnešním názvem. Současné jméno je odvozeno ze staršího názvu Glen Guin, což znamená Údolí divokých husí. V r. 1966 prošla palírna rekonstrukcí, během které byl zvýšen počet kotlů z dvou na tři. Palírnu téměř 100 let vlastnila společnost Lang Brothers a dnes palírnu vlastní Ian Macleod & Co. Vodu bere palírna z pramenů v Campsie Hills.

Velkou zajímavostí této palírny, je to, že pomyslná čára oddělující oblasti Higlands a Lowlands prochází touto palírnou. Whisky Glengoyne se destiluje v Highlnads, ale zraje v Lowlands.

Palírna má tři destilační přístroje ale neprovádí trojnásobnou destilaci, dva z nich jsou lihové a poměrně malých rozměrů. Whisky je zde tedy ve větším kontaktu s mědí, což se jistě odráží i na výsledné chuti. Sladový ječmen se nesuší nad rašelinou, whisky zraje převážně v sudech již jednou použitých po sherry Palo Cortado, menší část po sherry amontillado ze španělského Jerezu. Ve viktroriánských dobách byla destilována 3x, dnes je destilována 2x.

Když na jaře 2003 získala firma Ian Macleod palírnu Glengoyne od skupiny Edrington, měla velké vyhlídky. Ve statistikách světového odbytu byla tehdy Glengoyne na 15. místě a cílem Leonarda Russela, vrchního ředitele firmy Ian Macleod, bylo dostat se zdvojnásobením produkce během pár let do vedoucí desítky. Dosud v tom úspěšně postupuje, výroba vzrostla o 50%. Proč skupina Edrington prodala takový poklad? Zjevně proto, aby se mohla soustředit na dobře prodejné Macallan, Highland Park, Famous Grouse a Cutty Sark, které získala v roce 1999. V marketingu kladl nový vlastník důraz na skutečnost, že slad, který se v Glengoyne používá, je nerašelinovaný. Glengoyne by měla být známá autentickou chutí sladové whisky bez příchutě rašelinového kouře. ´The Real Taste of Malt´ (´Skutečná chuť sladu´) se stalo sloganem.

Tím, že palírna uvedla na trh Scottish Oak Finish, jen zopakovala inovaci předchozího majitele z podzimu 2001. Vyprodukoval 31 sudů hogshead skotského dubu, které na 16 měsíců naplnil obilnou lihovinou z North British. Ty pak byly vyprázdněny a naplněny 15tiletou Glengoyne, která dokončovala zrání 13 měsíců. Tehdy byl poprvé použit skotský dub pro zrání whisky v komerčním měřítku. Nové uvedení Scottish Oak se plánovalo na rok 2004, kdyby nenastal akutní nedostatek skotského dubového dřeva. Skotský parlament získal jeho zásoby k renovaci parlamentní budovy, tudíž se nová Glengoyne Scottish Oak nemohla dostat na trh dřív než v květnu 2005.

Glengoyne je spolu s Macallan jednou z mála, které dosud používají odrůdu ječmene zvanou Golden Promise. Ročně pálenici navštíví téměř 40 000 lidí, což není nijak překvapivé, protože leží jen 20 minut od Loch Lomond a 40 minut od Glasgowa. Ve středisku pro návštěvníky jsou teď některá nová vylepšení, například možnost ochutnat ze sudu a vytvořit si vlastní whiskovou směs. Glengoyne je nejjižnější z pálenic Vysočiny, leží jen pár kilometrů od imaginární linie Vysočiny.

Majitelé vlastně tvrdí, že linie rozděluje pálenici samotnou, takže se whisky destiluje na Vysočině, ale dozrává v Nížině. Single malt Glengoyne připomíná víc sladovou z nížiny než své severní sousedky a jednou za čas použijí trojí destilaci. Majitel, stáčírna a blenderská firma Ian MacLeod, oznámil v roce 2005, že zvýší produkci o 130 000 litrů, což znamená, že se od doby, kdy pálenici v dubnu 2003 převzali, produkce zvýší na dvojnásobek. Glengoyne se vyznačuje svěží a čistou sladovou chutí. Možná je to důsledek toho, že se kotle provozují velmi pomalu. V Glengoyne se vydestiluje 4-5 litrů lihoviny za minutu, za tu dobu mají mnohé jiné pálenice 12-15 litrů.

Pálenice je vybavena tradiční záparovou kádí, šesti kvasnými káděmi z oregonské borovice, jedním kotlem na mladinu a dvěma na lihovinu. Je možné, že tam kdysi praktikovali trojí destilaci. Je také pravděpodobné, že whisky vyráběná v té době byla nakouřená (možná až do poloviny 60. let minulého století), i když dnes je nerašelinová a jako taková se uvádí na trh. Nemůžeme se přesvědčit, protože firemní záznamy kompletně zničil požár v 80. letech 20. století.

V roce 2010 se provádělo dvanáct záparování za týden, což znamená 750 000 litrů alkoholu. Praktikovala se jak krátká (56 hodin), tak dlouhá (110) fermentace, a to spolu s výjimečně pomalou destilací přispívá komplexnímu charakteru single malt Glengoyne. Dřív byla Glengoyne známá jako jedna z mála pálenic, která používala starou odrůdu ječmene Golden Promise, ale několik let ji už nepoužívá. Veškerá produkce určená na whisky z jednoho sladu je uložena ve dvou skladištích, kdežto část do směsových whisky se ukládá do čtyř nově postavených policových skladišť s kapacitou 55 000 sudů. V Glengoyne se plní do sudů po sherry (s výjimkou nové 12leté), ale experimentovali i se sudy z německého, švédského a japonského dubu.

Kromě několika sudů 40leté určené k pozdějšímu lahvování je nejstarší sud ve skladišti z roku 1983. Lihovina se skladuje v pěti skladištích a firma sdílí obrovské stáčírny v Broxburnu s J & G Grant, vlastníkem palírny Glenfarclas. Whisky Glengoyne je produkována jako 10-, 17-, 21- a 30-letá, dále byla lahvována 2000AD Millenium Malt a ročníková plnění Vintage Reserves. Whisky se také používá do míchaných Lang's, Famous Grouse a Cutty Sark.

oficiální stránky palírny ...