Kategorie
Dios Vinotéka,víno (https://vinoteka.dios.cz/)

Vína z Balkánu a dál

V šestém tisíciletí před naším letopočtem se obyvatelé Zakavkazska vydali na nová území. Obsadili pobřeží Černého a Kaspického moře a přišli až na Balkánský poloostrov. Tito kočovníci s sebou přinesli i první odrůdy vinné révy.Na břehu Černého moře se jejich vinná réva zkřížila s divokými keříky, které zde rostly. Šlechtěním vznikly nové druhy s většími hrozny a většími kuličkami vína. Jejich chuť se zjemnila a hrozny přestaly sloužit výhradně k výrobě vína, ale začaly se objevovat i na stolech, určeny k přímé spotřebě.

Zajímavé je, že zatímco v Evropě dávali šlechtitelé a pěstitelé vína přednost hroznům s menšími kuličkami, v Orientu si zíslalo oblibu víno s kuličkami většími, které bylo šťavnatější. Důvodem je nejspíš omezení spotřeby na přímou konzumaci, protože islám pití vína zakazuje. "Východní" hrozny jsou nejen větší, ale obsahují i méně kyselin a mají tenčí slupku. 

nnn

Balkán je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě. Na severu je Balkán ohraničený řekou Sávou a dolním tokem Dunaje, na jihu Jónským, Krétským,Egejským a Marmarským mořem. Rozloha Balkánu je přibližně 550 000 km2.Označení Balkán pochází ze staršího názvu pro bulharsko-srbské pohoří Stara Planina.

Na Balkáně leží státy bývalé Jugoslavie (tj. Bosna aHercegovina,Makedonie,Hercegovina,Srtbsko,Kosovo,Černá hora,Chorvatsko a Slovinsko), dále Bulharsko, Rumunsko, Albánie, Řecko a evropská část Turecka.

Koncem 6 století n.l začal být Balkán, který byl až po dunajskou hranici součástí Byzantské říše, osídlován slovanským obyvatelstvem. To vedlo k postupnému zhroucení byzantské správy i církevní organizace. Koncem 7.století  se tu zformovala Bulharská říše, první stát, na jehož vzniku se podíleli Slované. Následovalo Chorvatsko a drobnější srbská knížectví. Počátkem 9.století obnovila Byzanc vládu nad jižní řeckou částí Balkánu. Za vlády byzantského císaře Basileia II.Bulharobijce se počátkem 11.století dostal znovu do byzantského vlivu zájmu celý Balkán. Bulharsko bylo dobyto a začleněno do administrativního i církevního systému byzantské říše, vládcové srbských státečků se staly vazaly císaře. Teprve na přelomu 12 a 13.století se Bulharsko a Srbsko osamostatnily pod vládou panovníků z domácích rodů Asenovci a Nemanjiči. Zpočátku se hegemonem balkánského prostoru stalo Bulharsko, ve 14.století jej vystřídalo Srbsko. Zájmy slovanských států se střetávaly se zájmy slábnoucí Byzantské říše. V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili Osmanští Turci a zahájili dobývání Balkánu. Osudovými okamžiky byla bitva na Kosově poli roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí Konstantinopole v roce 1453, které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše. Rozhodující politickou silou se na Balkáně stala Osmanská říše. V roce 1521 dobyli Turci uherskou pohraniční pevnost Bělehrad, a otevřeli si tak cestu do střední Evropy.

Podrobené balkánské národy v 19.století zahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo Balkánskými válkami v letech 1912-13. Po 2.světové válce se na Balkáně prosadil Sovětský vliv. Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku. V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii.

Bulharsko

Bulharsko

Bulharská červená vína znalci dlouhodobě řadí k nejlepším v Evropě. Bulharsko je celé, vyjma malého regionu kolem hlavního města Sofie, uznáno za vinařskou oblast. Podobně jako v Rumunsku tu vinnou kulturu rozvinuli především Římané.  Jen pomalu se ale prosazují jednotlivé oblasti a značky a kvalita může být v běžné produkci, podobně jako v Rumunsku, velmi proměnlivá. Nejznámější a většinou i nejkvalitnější jsou vína ze Suchindolu, Melniku, Haskova, Assenovgradu a Svistova.Pěstování vinné révy v...Více informací
Černá hora

Černá hora

Více informací
Chorvatsko

Chorvatsko

Chorvatsko má celou řadu vinařských oblastís předpoklady pro výrobu skvělých místních vín. Chorvatská vína se řadí k nejlepším na světě.Chorvatská vína jsou výrazná a skvěle se hodí ke konzumaci mořských plodů. Vinice v Chorvatsku jsou rozděleny na dvě základní oblasti - pobřežní a kontinentální. Tyto vinařské oblasti se dále člené na 12 podoblastí. Každá z těchto oblastí se vyznačuje různými podmínkami, a to jak geografickými, topografickými, geologickými, tak i ekonomickými. Vinařské oblasti C...Více informací
Moldávie

Moldávie

Moldavsko bylo kdysi vinohradem Sovětského svazu a jen málokdo ví, že leží ve stejné nadmořské výšce jako Burgundsko a je velmi bohaté na různé typy půdy, proto se tam daří klasickým francouzským odrůdám. Více informací
Rumunsko

Rumunsko

Dobývání Evropy zahájila nedávno vína z Rumunska a ještě předtím z Bulharska, kam mohutně investují italské a francouzské vinařské podniky. Rumunsko je dokonce dlouhodobě šestým největším výrobcem vín na světě. Mezi nejoblíbenější tu patří červené odrůdy pinot noir, cabernet sauvignon a merlot ze středního Rumunska, která mají specifické chuti díky karpatskému klimatu. Kvalita tamních vín se prudce zvedá právě díky investicím a know-how zahraničních firem. Více informací
Řecko

Řecko

V řecké historii hraje kultura vína významnou roli již od dob starověkého Řecka. Archeologické nálezy po celém Řecku dokazují, že se víno pěstovalo již před 6500 lety. Řecká vína patří k nejkvalitnějším díky skvělým klimatickým podmínkám. Pěstují se zde také místní odrůdy, které nalezneme pouze v Řecku. Celková plocha vinic je cca 190 tisíc hektarů a roční produkce se pohybuje kolem 5 mil. hektolitrů vína. Řecká vína jsou typická vína jižního typu. Vedle vína se v Řecku ve velkém pěstují olivy a...Více informací
Slovinsko

Slovinsko

Asi nejrozvinutější vinnou kulturu na Balkánském poloostrově má Slovinsko. Pěstování révy tu patří ke koníčkům většiny obyvatel – asi podobně jako v Česku chalupaření. Také poměr červeného a bílého vína výrazně vyrovnanější. Ve Slovinsku se ročně vyprodukuje cca 90 milionů litrů vína na vinicích o rozloze více než 22 tisíc ha. Téměř  75 % produkce zahrnuje výrobu bílého vína. Téměř veškerá produkce vína je spotřebována na domácím trhu, pouze 6 milionu litrů vína se ročně vyváží do Spojených...Více informací
 
 
Vaše příspěvky
NOZUT7xFrX
Oz4JbVmPr
You've really helped me unsndrtaed the issues. Thanks.

XcT4W4k6iQ
4BjLuwHGK46s
Salam,ZarinaMy family and my two daughters akan ke korea this 26th April 2012 and we'll be leaving on 4th april 2012.. Tapi saya nak hired to...

gL9bxUDmnxse
0phHmhGHp
My English couoinicatmmn isn’t so good butprobably I understand everything. Thank u so well for that awesome blog message. I jolly be glad r...

  Nahoru