O víně

Vážení zákazníci

chtěli bychom vám představit výběr vín z naší nabídky zaměřenou především na gastronomii. Rádi Vám poskytneme odbornou pomoc při sestavování vinného listu popř. při výběru vín pro vaší domácí vinotéku. Dále také zorganizujeme degustaci ve Vaší provozovně nebo návštěvu spojenou s degustací přímo u výrobce. Umožnily Vám aby jste se staly součástí při poznávání vína.
Doufáme, že Vás tato vína zaujmou a stanou se pro vás inspirací
Děkujeme za vaši přízeň a těšíme se na spolupráci

team Dios Wine

Společnost Dios wine, byla založena především pro Vás ... Především jsme připraveni Vám nabídnout své služby a dodávat kvalitní vybraná vína z domácí a zahraniční produkce až do domácností a firem.

V naší nabídce najdete nejen vína vhodná pro běžnou denní konzumaci, ale i vína na společenské a firemní akce, večírky, rauty a vína dárkově balená vhodná jako pozornost nebo reklamní předmět.

Nabídka služeb aneb 13. dobrých důvodů proč nakoupit u nás ...

1. Široký sortiment vín a doplňků k vínu.

2. Rozmanitost sortimentu - vína jakostní, s přívlastkem, exkluzivní vína, raritní archivní vína Vašeho ročníku narození nebo založení firmy.

3. Stálost sortimentu a garance kvality nabízených vín - vína jsou opatřena certifikáty jakosti.

4. Pohodlný výběr vín z katalogu nebo na internetu.

5. Dovoz vín až do domu nebo do firmy.

6. Degustační sety pro domácí nebo firemní ochutnávky nebo řízené ochutnávky vín sommeliérem přímo u Vás doma nebo na pracovišti.

7. Zřizování domácích vinoték a soukromých archivů.

8. Víno a doplňky k vínu jako dar včetně dárkového obalu.

9. Osobní víno - víno opatřené Vaší či firemní etiketou, visačkou nebo dotiskem u příležitosti různých výročí a svátků, oslav narozenin či rodinných událostí.

10. Individuální přístup ke klientovi.

11. Školení (proškolení personálu)

12. Poradenství

13. Výroba vinných lístků

Povídání o víně

Vinařské oblasti a podoblasti ČR

Podle nového vinařského zákona je Česká republika rozdělena na dvě vinařské oblasti a šest vinařských podoblastí.

Se změnou tohoto zákona došlo také ke změnám názvu vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení.

Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí:

- Znojemská

- Mikulovská

- Velkopavlovická

- Slovácká

Vinařská oblast Čechy

Vinařská oblast Čechy se dělí do dvou podoblastí:

- Mělnická

- Litoměřická podoblast

Rozdělení vín podle kvality

Česká republika se při rozdělování vín tradičně přiklání k systému, který upřednostňuje odrůdu a vyzrálost hroznů, tj. minimální cukernatost hroznů. Jedná se o obsah cukru v hroznech, resp. moštu, v době jejich sklizně a udává se ve stupních normalizovaného moštoměru (NM°). Jeden stupeň NM představuje jeden kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu.

Kategorie vín podle kvality

Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových,stolních,a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem.

Cukernatost hroznů v ČR musí být min.11° NM

Zemské víno je víno splňující následující požadavky:

• Je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd.
• Výnos na vinici nesmí překročit 12t/ha.
• Cukernatost hroznů musí být min.14° NM.

Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno .

Jakostní víno, na jeho výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12t/ha a cukernatost hroznů musí dosáhnout min 15°NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to budˇ jako:

- Jakostní víno odrůdové

- Jakostní víno známkové

Jakostní víno s přívlastkem. Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SPZI . U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.

Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Pokud podíl jednotlivých odrůd je min.15%, lze je uvést na etiketě v sestupném pořadí. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy:

Kabinetní víno

Jakostní víno s přívlastkem-kabinetní víno je kategorie vín vzniklých moštů, které dosáhly 19-21°NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

Pozdní sběr

Jsou to vína, u nichž byla sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24°NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.

Výběr z hroznů. Jsou to vína vyrobená z hroznů, které vyzrály na 24-27° NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

Výběr z bobulí. Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27°NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká, sladká, ale i suchá vína.

Výběr z cibéb. Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 32°NM. Takto vyzrálé hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky-cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní a sladké.

Ledové víno. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň -7°C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27°NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisovaná v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní a sladká.

Slámové víno. Název vína s přívlastkem, které vzniklo z hroznů dosušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27°NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní a sladká.

Rozdělení vín podle obsahu zbytkového cukru

Suchá

Víno, které prokvasilo na nízký obsah zbytkového cukru, který smí obsahovat:

a) max. 4 g/ zbytkového cukru na litr nebo
b) max. 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně.

Polosuchá

Vína se zbytkovým cukrem, který je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína suchá, ale nepřesahuje 12 g v litru vína

Polosladká

Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr

Sladká

Vína s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru a to jak senzoricky tak analyticky. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhé zrání. Obsah alkoholu je u našich tichých sladkých vín nižší (7-11%, toto je časté u vín slámových, ledových či bobulových výběrů). Dle legislativních předpisů se jedná o víno se zbytkovým cukrem ve výši nejméně 45 g na litr.

Kyseliny ve víně

V révovém moštu jsou nejvíce zastoupeny kyselina jablečná a kyselina vinná, které přecházejí do vína. Obsah kyselin se zjišťuje titrací louhem. Obsah titrovatelných kyselin se udává v přepočtu na kyselinu vinnou ve středoevropských vinařských oblastech. Ve Francii a dalších jižních zemích v přepočtu na kyselinu sírovou.

Extrakt ve víně

Veškeré látky zůstávající po odpaření z určitého množství vína nazýváme extrakt. Jsou to: cukry, kyseliny, minerální látky, třísloviny, barviva, glycerin, bílkoviny. Množství extraktu kolísá podle odrůdy, ročníku, vyzrálosti hroznů, podle množství hroznů zrajících na jednom keři. Červená vína mají více extraktu nežli bílá. Pod pojmem bezcukerný extrakt rozumíme zůstatkové množství extraktivních látek po odečtení zkvasitelných cukrů. Při tom zůstává 1 g cukrů jako nezkvasitelné. Viz analytický rozbor vína.

Co je důležité při skladování a podávání vína

Chladící skříně -Teplota není důležitá jen pro růst hroznů, ale i pro výrobu, proces zrání a skladování vína. Je především rozhodující pro jeho chuť, jelikož teplota, při které je víno servírováno, rozhoduje o chuťovém prožitku.

Temperované chladničky na víno jsou vhodné pro skladování zásob různých druhů vína vždy při teplotě vhodné pro konzumaci. V těchto přístrojích je použitím speciálních komponentů dosaženo vrstvení teplot;v horní části mohou být temperována například vína červená při teplotě 18 °C, s teplotou 5 °C je spodní část vhodná speciálně pro temperování sektů nebo šampaňského

Sklenice- ve které budete víno podávat, vypoví velmi mnoho o Vašem vztahu k vínu. V dávných dobách se většinou pilo z pohárů nebo z barevných sklenic, mimo jiné proto, aby barva vína, tehdy většinou kalného a matného, nekazila požitek ze samostatného nápoje. Dnes se většina vín barvou chlubí a tak lze bez obav sáhnout po sklence z čirého skla, pokud možno prosté jakéhokoli dodatečného zdobení. Sklenice by v každém případě měla mít nožku, aby se dotykem dlaní víno neohřívalo. Její tvar by měl umožnit vínem zakroužit, aby se lépe uvolnil buket. V tomto případě to má vedle důvodů historických i svoji logiku - uvolňování buketu je různé nejen u vín bílých a červených, ale liší se i mezi jednotlivými druhy červených vín. Jestliže chceme dostát vysokým nárokům, můžeme volit z mnoha typů uznávaných tvarů sklenic pro vína různých oblastí a různého stáří.

Vývrtka - Může mít řadu více či méně patentních podob, ale jedno je důležité u všech - samotná šroubovice musí mít volný střed, aby se do korku zavrtávala a netrhala jej. Jednou z nejpoužívanějších je dvoufázová vývrtka, která je vizitkou profesionálního přístupu sommeliera, vinaře a všech přátel vína. Tato vývrtka pracuje na principu dvou pákových fází, které umožňují snadnější rozdělení tažné síly do dvou ramen. Vývrtka by měla také mít malý zoubkový nožík na ořezávání záklopky a spirálu potaženou teflonem což snižuje tření a tím zajišťuje snadnější navrtání do zátky.

Nálevka- vynikající pomůcka při podávání vína ,jednoduchým způsobem a perfektně nalije víno do sklenice . Delší dobou lití vína se zvýrazňují jeho charakter a navíc nedochází k plýtvání - žádné kapky na stole,či stékání vína po láhvi. Nálevky lze použít vícekrát. Po použití stačí nálevku opláchnout pod tekoucí vodou, osušit a vložit zpět do obalu.

Karafa- Tato skleněná nádoba je spojena s dekantací vína. Dekantací se rozumí jemné přelití vína do karafy, aby se víno oddělilo od usazenin a zároveň provzdušnilo. Víno, které je několik let zavřené v lahvi, se musí trochu vydýchat, aby se z něj uvolnily všechny aromatické látky.

O potřebách dekantace vedou odborníci nekončící debaty, my se však držme jistoty, že dekantace je nutná jednak pro odstranění sedimentu, a jednak pro provzdušnění vína. Pro které víno a v jakém stáří je dekantace vhodná, je už otázkou složitější. Mladá vína není nutné dekantovat, s výjimkou barikovaných, tedy těch, která zrála v dubovém sudu. Obecně se dá říct, že vínům, která ležela déle na sudu, může dekantace jen prospět.

Vakuová pumpička

Osvědčila se jako oblíbená pomůcka pro ty, kteří se rozhodli podávat kvalitní vína i jako rozlévaná. Pumpička je v takové situaci jediným řešením, jinak druhý den už víno ztratí mnoha ze svých kvalit a po dvou či třech dnech je zcela na vylití. Láhev se uzavře speciální zátkou a pumpičkou se vytvoří v prostoru mezi hladinou a zátkou vakuum, které do značné míry uchrání víno od postupující zkázy. Zátek lze mít několik a uchovávat tak různá vína.

Víno a jídlo

Kombinace jídla a vína je velmi širokou oblastí a je to velký prostor pro zkoušení a diskuse a různé přístupy. V zásadě platí:

- Lehká jídla - lehká vína

- Hutná jídla - plná vína

- Kořeněná jídla - plná a výrazná vína

-Sladká jídla - sladká vína

ZÁSADA HARMONIE JÍDLA A VÍNA

Harmoniemá být barevná - světlá jídla (rybí, drůbeží, telecí maso, světlé omáčky, čerstvé světlé sýry) se doprovázejí bílými víny v individuálním výběru podle úpravy jídla; a naopak tmavá masa a tmavé omáčky víny červenými.
Harmonie má být v aromatických látkách - k intenzivně aromatickému jídlu nemůžeme dát zcela neutrální víno, které by se vedle takového jídla ztratilo. Ale nesmí se aróma jídla a vína svou výrazností příliš tříštit, obojí má plynout v souznění.
Harmonie se má dosáhnout v chuti tak, aby se jídlo a víno vzájemně doplňovaly.

ZÁSADA STUPŇOVANÉHO PROŽITKU VOLBOU POŘADÍ

Ani jídla, ani k nim podávaná vína nemohou následovat bez ladu a skladu. Jídla se seřazují od lehkých pokrmů přes polévky k lehkým masům a pak následují těžší úpravy jídel, sýry a dezerty. Právě tak musí být seřazena i vína - bílá, růžová, červená podle barvy. Mladá, nazrálá s lahvovou zralostí, archivní, podle stáří. Suchá, polosladká a sladká podle zbytkového cukru. Nižší jakosti, střední a nakonec význačné jakosti.

ZÁSADY VŠEOBECNÉ KOMBINOVATELNOSTI

Ještě než se vůbec pustíme do jídla můžeme se tak zvaně „zavínit". K tomuto účelu je nejvhodnější sklenka suchého, šumivého vína, které vzpruží a dobře navodí náladu plnou očekávání dalších zážitků.

Podává li se velmi lehký předkrm bez výraznější chuti, můžeme ho dále doprovázet suchým, bílým sektem nebo zvolíme lehké, dobře vychlazené bílé víno s výraznějšími kyselinami, nejlépe víno s přívlastkem kabinet Ryzlinku rýnského či vlašského, hlavně pokud je jako předkrm podávaná studená, nemastná ryba. Má-li předkrm výraznější chuť, pak zvolíme lehké víno s jemným aromatickým nebo kořenitými látkami jako je suchý Müller-Thurgau nebo suché Sylvánské. Dobře se uplatňují i klarety, což jsou bílá nebo jemně narůžovělá vína získaná okamžitým lisováním drti modrých hroznů bez jejího nakvašování. Bývají to vína velmi pitelná, neboť mají kromě přiměřených kyselin i jemné tříslovinky.
Po předkrmu přicházejí polévky. Ani ty se nemusejí obejít bez doprovodu vínem. K zeleninovým polévkám se hodí suchý Müller-Thurgau nebo víno růžové. K hovězí polévce je nejvhodnější starší ročník Neuburského nebo jiné vyzrálé bílé víno. K hustším bílým polévkám se podává kořenité Sylvánské, suché Rulandské bílé. K masitějším polévkám, jako je boršč, pak láhvově zralé růžové víno nebo plnější vína červená.

K hlavním chodům kombinujeme podle osvědčeného pravidla. K lehkým jídlům lehká bílá vína. Ryba musí plavat, proto je nejvhodnější lehké, suché, bílé víno s nižším obsahem alkoholu, nejlépe v kabinetní jakosti. Záleží však na úpravě ryby. Čím jemnější a méně mastná, tím lehčí bílé víno volíme. K rybě obalované a smažené na tuku je již vhodnější víno plnější nebo láhvově zralé. Jsou tu na místě Rulandské bílé, Chardonnay, vyzrálý ročník Ryzlinku rýnského, ale vždy vína suchá. Podobně vybíráme vína k bílému masu drůbežímu v závislosti na úpravě. Pouze k masu krocana, které může být bílé i tmavě, můžeme zvolit i víno červené, jedná-li se o těžší úpravu masa tmavého. Výborně se pak hodí jakostní Rulandské červené.
K vydatným jídlům plná či vyzrálá bílá vína nebo lehčí červená. K hutnějším úpravám telecího nebo drůbežího masa, ale i k masu hovězímu vařenému se podávají plná bílá vína - Sylvánské, Veltlínské zelené nebo i Veltlínské červené rané, které mívá málo kyselin a hodí se k masům s jemnou omáčkou. Dále i Rulandské bílé a Neuburské. Výraznější úpravy hovězího masa již snesou doprovod lehčího červeného vína. Čím je pokrm méně tučný, tím se podává víno více vychlazené a naopak k tučné úpravě podáváme plná bílá vína při teplotě blížící se již k horní hranici pro bílá vína, tj. 11 až 12°C.
K tmavým masům a ke kořenité úpravě mas patří vína červená. Výrazná chuť zvěřiny, ale i husy a kachny nebo pernaté zvěře vyžaduje plná, vyzrálá, červená vína. Čím je tmavší maso a těžší úprava, tím barevnější a vyzrálejší červené víno připojujeme. Z našich vín je vhodný starší ročník Frankovky nebo Svatovavřineckého. Z vín francouzských Bordeaux nebo Burgundské, z italských Barolo nebo Brunello di Montalcio. Je-li maso tučné, pak je vhodnější mladé červené víno s vysokým obsahem tříslovin, které pomáhají člověku, aby se tučným soustem "prosekal".
K dezertům se velmi dobře uplatňují sladká vína šumivá nebo jiná sladká vína, jako jsou výběry odrůd Tramín, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo vína sauternská či tokajské výběry.

Je starou pravdou, že víno se zpracováním ve sklepě nedá vylepšit, jenom se může pokazit. To hlavní co dělá dobré víno dobrým, je kvalitní hrozno.
Proto, aby úroda byla co nejlepší je potřeba nejen slunce a teplo. A to platí obzvláště pro vína bílá. Důležitá je také četnost srážek, které mají velký vliv na cukernatost a kyseliny.

Nejlepší pro úrodu je tedy teplé a suché počasí v době květenství révy, v letních měsících pak deštivo a v průběhu zrání hroznů opět teplé a suché počasí až do sklizně. Při takovém klimatu vznikají chutná a harmonická vína, plná elegance a ovocných kyselinek. A to platí obzváště pro bílá vína.

Samozřejmě, že na charakteristiku vína, má zásadní vliv i půda na které réva roste. Aby jste si udělali představu jaká vína vznikají za působení půd, přinášíme vám malý přehled.

• nevápenaté kamenité půdy - vína chuťově jemná s ovocně výraznou kyselostí
• břidličné půdy - vína zvláště ovocná a řízná
• opukové půdy - vína nervní a elegantní, srdečného a jadrného typu
• slinité půdy - plná vína srdečná a jadrná
• vulkanická půda - vína plná ohnivá
• písčitá půda - vína lehká a příjemná

Zásadní je samozřejmě odrůda vinné révy a její pěstování na vhodných přírodních lokalitách. Réva s výraznou kyselinou a vůní se prosadí i na různorodých půdách s různým klimatem a zachová si svoji charakteristickou chuť. Zato vína s neutrální chutí se více poddají charakteru půdy i klimatu.