Old Pulteney

1826
společnost Inver House Distillers (Pacific Spirits)
Severní Vysočina

Pulteney, nejsevernější z pálenic na skotské pevnině, je typickou činnou pálenicí. Nehledejte zde kouzelnou atmosféru nebo pagodové stříšky. Užívala si existence v ústraní, dokud ji nepřevzala společnost Inver House. Whisky se jmenuje Old Pulteney a je nyní nejprodejnější z pěti činných pálenic této společnosti. Téměř čtvrtina se jí prodá jako single malt. O středisko pro návštěvníky se ale moc nestarají, ročně jich přijedou jen asi 2 000. Možná je to kvůli poloze, protože Wick leží nejseverněji, kam se člověk může ve Skotsku dostat, pokud nechce přejet lodí na Orkneje nebo Shetlandy.

Pulteney je jednou z mála skotských pálenic, které byly pojmenovány po osobě, v tomto případě Siru Williamu Johnstoneovi Pulteneym, který byl jeden čas předsedou Britské rybolovné společnosti. Zadal inženýru Thomasi Telfordovi úkol vybudovat nový rybářský přístav na jižním břehu řeky Wick, naproti už založenému městu. Komunita se jmenovala Pulteneytown a byla jistou dobu největším přístavem s prodejem sleďů v Evropě. Pálenici vystavěli v Pulteneytown a dnes je jednou z mála zbývajících městských pálenic.

Majitelé pohotově uvádějí whisky na trh jako ´skutečně přímořskou sladovou´. Příležitostně se jí přezdívá Manzanilla severu, čímž se naráží na lehce slanou chuť, kterou v ní někteří lidé nacházejí. Pálenici Pulteney založil roku 1826 James Henderson, kvalifikovaný páleník s asi třicetiletými zkušenostmi. Když byl schválen Zákon o nepovoleném pálení alkoholu (ve Skotsku) roku 1822, jeho pálenice s malým kotlovým destilačním přístrojem musela zavřít. Henderson svůj provoz přesunul blíž k moři, aby obešel zákony o pálení alkoholu. Protože přístav Wick poskytoval jedinou možnost přepravy na jih, umožnilo mu to i uspokojit zvýšenou poptávku po jeho whisky v provinčních městech po celém Skotsku.

Pálenice Pulteney zůstala v rukou rodiny Hendersonovy téměř sto let. Po 1. světové válce ji prodali společnosti James Watson & Co Ltd z Dundee, ale v roce 1930, když na skotský whiskový průmysl udeřily těžké časy, ji zavřeli. V posledních šedesáti letech prošla mnohýma rukama, až ji v roce 1995 koupili Inver House Distillers. Uspořádání pálenice byly věnovány značné investice a tato malt je nyní uznávána za jednu z vynikajících sladových whisky dostupných na trhu.

Kromě své jedinečné chuti si Pulteney dělá nárok na proslulost ještě i neobvyklým tvarem jednoho ze svých kotlů. V Pulteney jsou dva kotle, jeden na každou z obou potřebných destilací. Kotel na zkvašený rmut, původně zakoupený od McTaggarts z Campbelltownu, byl pro pálenici Pulteney trochu moc velký. Ředitel pálenice měl tehdy pocit, že tento problém lze vyřešit pouze jediným způsobem: odříznout vršek kotle! Třebaže člověk nemůže nikdy přesně určit všechny faktory vedoucí k typu sladové whisky, protože počet proměnných je příliš veliký, je vysoce pravděpodobné, že poněkud neobvyklý tvar tohoto kotle na rmut přispívá k hloubce charakteru této single malt.

Pálenice je vybavená záparovou kádí a šesti nerezovými kvasnými káděmi na 24 000 litrů, z nichž jedna je umístěna v destilovně, protože v záparovací místnosti není dost prostoru. Když Alfred Barnard v 80. letech 19. století Pulteney navštívil, poznamenal: „Tři staré destilační kotle, z toho jeden na záparu, o obsahu asi 4 000 galonů, a dva další kotle na lihovinu na zhruba 2 000 galonů, toho nejstaršího známého vzoru, podobné hrncům starých pašeráků.“ Dnes je zde běžnější párování jednoho kotle na záparu a jednoho na lihovinu, i když na kotli na záparu je toho vlastně velmi málo běžného, protože má na svou velikost pozoruhodně velkou „kouli na vaření“, snad přispívající k poměrné čistotě a lehkosti hotové whisky.

Kotel na lihovinu má na odtokovém rameni čistič, a Fred Sinclair poznamenává: „Těžší složky destilace mají možnost spadnout zpět, takže lihovina je lehčího charakteru, než by jinak mohla být.“ Je nezvyklé, že jak kotel na záparu, tak kotel na lihovinu mají podobnou kapacitu, každý pojme asi 14 000 litrů. Pulteney místo kondenzorů dosud používá červových kádí. Ale na rozdíl od dřevěných v pálenicích jako Dalwhinnie a Edradour je pár v Pulteney konstruovaný z nerezové oceli. Pálenice v současné době běží téměř na plnou kapacitu a zaměstnává pět osob ve výrobě v pětiapůldenním pracovním týdnu, jenž začíná v neděli odpoledne a končí následující pátek. Za Barnardových časů byla roční produkce Pulteney okolo 8 000 galonů, nyní vydestilují Fred Sinclair a jeho tým celkem něco přes milion litrů (22 000 galonů) lihoviny. Asi čtvrtina produkce Pulteney dozrává ve čtyřech skladištích na místě, a veškerá lihovina, která se nakonec stáčí jako single malt, vyzrává v pálenici. Většina dřeva používaného pro Pulteney je po bourbonu, používá se také různorodých sudů po sherry, a probíhá program plnění do dřeva po sherry pro budoucí specializovaná stáčení.