Podle Irů ovšem umění výroby whisky pochází z Irska a odtud se dostalo dále do Skotska. Podle legendy přišel do Irska svatý Patrik, stal se národním světcem, vyhnal z Irska ďábla a naučil Iry destilovat životadárný nápoj z ječmene. Což bylo již ve 12. století. Koluje i mnoho dalších historek a příběhů, tyto příběhy mají potvrzovat skutečnost, že to byli Irové a nikoli Skotové, kdo vynalezl whisk(e)y. Všechny tyto historky jsou však pouze jen legendou, neexistuje důkaz, který by dokládal pravdivost kterékoli z nich. Ve Skotsku koluje rčení: Irové možná whisky vynalezli. Ale my jsme ji odvedli k dokonalosti.
První písemná zmínka o destilaci z ječmene se v Irsku objevuje až v roce 1556, a to v zákoně schvalovaném parlamentem. Irská whiskey neměla ovšem na růžích ustláno. V roce 1838 započal kapucínský mnich otec Matouš své tažení proti alkoholismu. Dosáhl uzavření velkého množství výčepů a mnoho palíren nemělo odbyt pro své produkty. Na zahraničních trzích už měla silné pozice whisky skotská. Další důvody proč byla výroba irské whisky tolik omezena se sešly celkem rychle po sobě. V roce 1916 vypukla válka o nezávislost Irska. Následovalo rozdělení ostrova a v letech 1919-1921 občanská válka. Když vznikl Svobodný irský stát, ztížilo už tak těžkou situaci irským výrobcům britské obchodní embargo. Byly jim tak uzavřeny mnohé trhy. Prohibice v USA, které bylo velkým odběratelem irské whiskey. Druhá světová válka, při které byl nedostatek obilí. V roce 1966 se zbytek irských palíren spojil a nyní se irská whisky vyrábí pouze v několika palírnách.
Irská whiskey je asi nejvíce známá jako - Irish pot-still whiskey - irská whiskey z kotlíkového destilačního přístroje. Rozdíl mezi irskou a skotskou whisky tkví jak ve způsobu výroby, tak v základním materiálu použitým při výrobě. Sladový i nesladový ječmen, pšenice, oves a žito, někdy též melasa z cukrové třtiny, to vše se odráží v chuti irské whisky.
Společnost Irish Distillers šířila dlouhá léta mýtus o tom, že pravá irská whiskey musí být: vyrobena v Irsku, třikrát destilovaná, bezestopy rašelinové příchuti. Proti prvnímu nelze nic namítat, ale zbylé dva jsou nesmysl. Dvojí destilaci opustila řada palíren až v osmdesátých letech devatenáctého století. Když někteří irští výrobci nahrazovali při sušení ječmene uhlí rašelinou, mívala irská whiskey stejně rašelinový charakter jako skotská. Whiskey, u které bylo při sušení ječmene použitou uhlí místo rašeliny, se vyznačovala lehčím charakterem. Právě díky použití nesladového ječmene, získala svůj lehčí a ovocnější charakter, který ji tolik proslavil.
Velká změna se objevila v roce 1989 a to s příchodem společnosti Cooley Distillery. Ta se silně rašelinovitou, čistou sladovou whiskey Connemara znovu uvedla na irský trh whiskey, která byla už dávno věcí minulou. U této whisky je však velmi sporné její označení Irish pot-still whiskey. Tomuto označení nejvíce odpovídají: Green Spot a Redbreast. Obě jsou vyrobeny ze směsi sladového a nesladového ječmene a žádná neobsahuje ani špetku obilné whiskey. Míchanou whiskey se značným podílem Irish pot-still je např. Power´s.
Irská whiskey se vyrábí ze sladového ječmene (40-ti až 50-ti procentní podíl) a nesladového ječmene či z jiného obilí - pšenice, žito, kukuřice. Dříve se používal i oves, ale od roku 1975 se od jeho používání upustilo. Sladový ječmen se při sušení nedostává do kontaktu se zdrojem tepla (nesuší se jako ve Skotsku kouřem) a proto chybí whiskey chuť nakouřenosti. Většinou bývá destilována 3x, ale v palírně Cooley používají dvojí destilaci a sušení nad rašelinovým kouřem. Minimální doba zrání whiskey je 3 roky, často ale zraje podstatně déle. Uložena ke zrání je v sudech po sherry, boorbonu, rumu nebo též v sudech z amerického bílého dubu. Zde nabývá každá whiskey individuální tón barvy, chuti a vůně. Po určené době zrání se whiskey smíchává z různých sudů. To odpovídá skotskému "vatting". Irská whiskey má střední sladovou chuť tak jako skotská a kanadská, pokud není slad sušený nad ohněm a kouřem z rašeliny.
Aby se whiskey mohla označovat Irish pot-still whiskey musí být vyrobena standartním způsobem (sladový a nesladový ječmen) a nemíchána s obilnou whiskey. V posledních letech přichází na trh též Blended Irish Whiskey, která je řezána destilátem z jiného obilí. Irská whiskey byla v minulém století vyvážena do světa v daleko větším množství než whisky skotská. Pozdější převahu skotské whisky zapříčinily dvě události. Tou první byla prohibice v USA. Ta znamenala pro Iry ztrátu sice jednoho, ale obrovitého trhu. Druhou událostí bylo vystoupení Irska z britského společenství (Commonwealthu) v roce 1949, důsledkem byl v lepším případě ztížený přístup na mnohé trhy, v horším případě jejich ztráta. V současné době však irská whiskey opět pomalu získává na oblibě.
Irská whiskey bývá často srovnávána s whisky skotskou. Ve výrobě irské whiskey nacházíme jeden nezanedbatelný rozdíl oproti výrobě whisky skotské (byť i tyto rozdíly se začínají stírat viz. palírna Cooley). Zatímco Skotové při sušení ječmenového sladu neoddělují zdroj tepla, Irové tak činí. Proto má skotská whisky (podle konzumentů) jakýsi kouřový stín, zatímco irská whiskey ne. Liší se také v tom, že irská whiskey bývá nejméně třikrát destilovaná, kdežto skotská nejméně dvakrát. U irské i skotské whisky existují ovšem vyjímky.
Vzhledem k počtu a problémům irských palíren, se zde už nyní skoro nepoužívá (a ani nemůže) nazývání značek whiskey podle jména palírny. Irská whiskey se od blízké skotské liší v tom, že v irských sladovnách se nepoužívá rašelinový oheň. To znamená, že v irských whiskey chybí kouřový podtón. Původně byla irská whiskey vyráběna pouze destilováním sladu. Před 150 lety se však kvůli vysokým daním začal do sladu přimíchávat surový ječmen. Výsledkem tohoto míchání sladu vznikl specifický způsob nazývaný pot-still whiskey, jenž je označen i na etiketách. Dalším rozdílem mezi irskou a skotskou whisky je, že irská whiskey je třikrát pálená.
Aby mohla být whisky nazývána pravou irskou whiskey (pure pot-still whiskey), musí splňovat následující kritéria:
- Musí být vyrobena v Irsku.
- Musí být třikrát destilovaná.
- Nesmí být patrná rašelinová příchuť.
Pravdou ale je, že těmito pravidly se řídí jen dvě značky – Green Spot a Redbreast. Roku 1989 vznikla společnost Cooley distillery a uvedla na trh silně rašelinovou čistou sladovou whiskey Connemara. Tato whiskey získala řadu ocenění a zlatých medailí, ačkoli není pravou pot-still whiskey. Dalším příkladem irské whiskey je Tullamore Dew Black s lidovým označením Tarange (čti „ta ranč“) podle nejzářivější hvězdy souhvězdí Tullamore.
V současnosti existují pouze čtyři palírny irské whiskey. V každé se však vyrábí množství různých značek.
- New Midleton ( založena 1843 ) – Old Dublin, Paddy, Jameson, Crested, Powers, Redbreast, Midleton, Dungourney, Old Midleton, Tullamore Dew a Green Spot
- Cooley ( založena 1989 ) – O'Hara’s, Kilbeggan, Locke’s, Inishowen, Millar’s Special Reserve, The Tyrconnell, Connemara
- Old Bushmills ( založena 1784 ) – Bushmills
- Kilbeggan ( založena 2007 ) – Kilbeggan
Také v Irsku jsou některé whiskey lahvovány nezávislými plnírnami. Působí zde skotské také nezávislé plnírny jako je Cadenhead či Signatory a plnírna Limerick Distillery což je odnož skotské plnírny Adelphi.