Grenada

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v souostroví Malé Antily. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu St.Vincent a Grenadina nedaleko venezuelského pobřeží. Rozloha Grenady je 344 km² (patří mezi nejmenší nezávislé státy na západní polokouli), počet obyvatel je přibližně 110000. Hlavním městem je St.Georges s 4300 obyvateli.

Historie před rokem 1974 - původními obyvateli ostrova byli příslušníci kmene Arawaků, kteří sem přišli zhruba okolo roku 1100 př. n. l.Ti však byli posléze zmasakrováni bojovnějším kmenem Karibů. Ten na ostrově, který nazývali Camahogne,sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498 (během jeho třetí objevitelské výpravy). Kolumbus ostrov původně chtěl pojmenovat Concepción (Zrození), ale posádka název odmítla a ostrov (kvůli podobnosti se Španělskou Andalusií ) přejmenovala po městě Granada. Španělé však ostrov trvale neosídlili. Ostrov v roce 1650 za účelem osídlení zakoupila od Španělska Francie, ale musela o něj ještě bojovat s jeho původními karibskými obyvateli. Po poslední prohrané bitvě s Francouzi v roce 1651 se zbývající Karibové vrhli na smrt z útesu, který Francouzi posléze pojmenovali jako "Le Morne de Sauteurs" (Vrch skokanů), na severu ostrova. Francouzi ostrov v roce 1674 ustavili svou kolonií s pozměněným španělským jménem, La Grenade. Ta pak bohatla na obchodu především s cukrem pěstovaným na plantážích velkým množstvím dovezených černých otroků. Hlavním městem se stalo, především díky svému skvělému přírodnímu přístavu Fort Royal, Brity později přejmenované na nynější Saint George's.Po Francií prohrané sedmileté válce připadla Grenada v roce 1763 na základě Pařížského míru Anglii. Ti upravili jméno ostrova na jeho nynější podobu, Grenada.Francouzi ostrov dobyli znovu v roce 1779, ale opět o něj, nyní na základě Versailleského míru z roku 1783, ve prospěch Britů definitivně přišli. V roce 1795 došlo k povstání otroků vedenému Julianem Fendonem, inspirovaným ideály tzv. Francouzské revoluce. Otroci fakticky převzali kontrolu nad ostrovem. Povstání sice bylo Brity potlačeno, ale vztahy zůstaly napjaté až do zrušení otroctví roku 1833. V 19. století produkce kakaa převýšila produkci cukru a stalo se tak hlavním exportním artiklem Granady, ve 20.století se pak nejvýznamnější stala produkce muškátového oříšku. Půda na ostrově byla pro pěstování tohoto koření ideální, a protože byla Grenada bližším zdrojem než Nizozemská východní Indie, stala se postupně jeho významným producentem. Mezi roky 1833 a 1958 byla Grenada členem Britských návětrných ostrovů, přičemž od roku 1885 byla sídlem generálního guvernéra tohoto uskupení. Mezi roky 1958 a 1962 pak byla Grenada součástí Západoindické federace. Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967 (jako „stát přidružený k Velké Británii“), nezávislost  získala až 7.února 1974. Prvním předsedou vlády nezávislé Grenady se stal odborář sir Eric Matthew Gairy z Grenadské sjednocené strany práce.

Historie psaná po roce 1974 - vyhlášení nezávislosti bylo poznamenáno protesty a stávkami namířenými proti Gairymu a jeho jmenování předsedou vlády. Opozice proti Gairymu začala růst. Přestože Gairyho strana, GULP, vyhrála poslední grenadské volby v roce 1976, narůstající opozice výsledek odmítla uznat pro jeho údajnou podvodnost. Tento vývoj nakonec vyústil v roce 1979 v nekrvavý státní převrat a moci se místo neoblíbené vlády chopilo Nové hnutí spojeného úsilí o sociální péči, vzdělání a osvobození. Jeho předseda, populární levicový politik Maurice Bishop se stal předesedou Lidové revoluční vlády. Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (s Kubou a Ruskem ) a militarizace země začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominikánskou republiku a pochopitelně i USA, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v karibské oblasti. Vedle toho však nová vláda představila i plán pro obnovu grenadské ekonomiky.V roce 1983 se objevily rozpory ve vládnoucí straně. Boj o moc vyvrcholil marxistickým vojenským pučem. Vláda Maurice Bishopa byla svržena a moci se chopil generál Hudson Austin. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, ale krátce na to popraven. O šest dní později (na základě výzvy generálního guvernéra a žádostí okolních východokaribských států), americký prezident Ronald Reagan nařídil invazi na ostrov a svržení režimu. Oficiálním, americkou veřejností široce přijímaným, zdůvodněním byla snaha o ochranu 800 studentů medicíny na univerzitě v Saint George's. Jednotky americké námořní pěchoty o síle 1900 mužů (za podpory jednotek okolních ostrovů) po krátkém boji zatkly grenadské politické špičky i jejich kubánské poradce, evakuovaly všechny americké občany, obnovily ústavní pořádek  a vrátily moc do rukou generálního guvernéra. Byly uspořádány svobodné volby. Po vytvoření nové proamerické vlády v prosinci 1984 se americká armáda ze země stáhla, přestože mírové síly zůstaly na ostrově až do následujícího roku.

Hlavní etnickou skupinou jsou dnes černoši, bývalí otroci na plantážích, s 82 % populace; dalších 13 % představují mulati, míšenci bělochů a černochů; zbývajících 5 % představují běloši. Původní indiánské obyvatelstvo je zastoupeno v nepatrném množství. Oficiálním jazykem, kterým komunikuje vláda, je angličtina. Většina obyvatel (asi 89 000) v běžném hovoru užívá grenadskou kreolskou angličtinu, místní dialekt angličtiny s výrazným vlivem kreolské francouzštiny. Dominantním náboženstvím je Katolictví (53 % populace), Protestantství představuje zbývajících 47 %.Přestože křesťanství má na ostrově dlouhou tradici, značná část obyvatel praktikuje též kult tzv. Obeah, mystické entity bílé magie schopné proklínat lidi (takové prokletí se pak, dle věřících, projeví jako duševní chroba). Tento kult není nepodobný kultu Vodoo jinde v Karibiku, oba totiž pochází ze západní Afriky, odkud byli na Grenadu dováženi černí otroci.

Mezi hlavní ekonomické přínosy patří stavebnictví, turistika a pěstování plodin pro export (zejména banánů a kakaa, dále pak koření - zázvor, hřebíček, muškátový květ i oříšek, který je dokonce i jedním ze symbolů vyobrazených na státní vlajce.