Bahamy

Bahamské ostrovy leží jihovýchodně od Floridy a severovýchodně od Kuby. Souostroví tvoří 30 větších, 700 menších (nazývaných dle velikosti cays nebo keys, odkud pramení také původní název Bahamského souostroví - Lucayské souostroví) a cca 2400 korálových ostrovů v Atlantském oceánu.

Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrově San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Většinu původního obyvatelstva odvezli Španělé jako otroky do zlatých dolů na Kubu a na Haiti, zbytek vymřel. Na počátku 17.století se na ostrově začali usazovat Britové a v roce 1717 se Bahamy staly britskou kolonií. 7.ledna 1964 byla udělena Bahamám samospráva a 10.července 1973 byla vyhlášena nezávislot celého souostroví. Od počátku 80. let 20.století sem přicházejí uprchlíci z Haiti, kteří se snaží uniknout bídě a politickým nepokojům ve své zemi.

Bahamy tvoří dlouhý řetěz nízkých vápencových a korálových ostrovů a více než 2000 drobných skalisek. Na Bahamách nenajdeme pohoří ani strmá pobřeží - převažují rozlehlé pláže. Nadmořská výška strovů je proto malá. Podnebí je tropické, pod vlivem severovýchodních pasátů a teplého Golfského proudu. Průměrné teploty dosahují v nejteplejším srpnu 28 stupňů, v nejstudenějším únoru 21 °C. Srážky se pohybují mezi 1100 až 1600 mm za rok, na jihovýchodním konci souostroví méně než 1000 mm. Jediné přírodní bohatství Baham představují pláže, které se nyní každoročně stávají místem radovánek několika milionů návštěvníků, většinou z USA. Cestovní ruch zajišťuje práci více než dvěma třetinám výdělečně činného obyvatelstva. Těží se sůl a dřevo. Jsou zde také rafinérie ropy. Významné je pěstování cukrové třtiny ( bohužel výroba rumu je omezená ) a tropického ovoce.

Země je rovněž sídlem řady bank a peněžních ústavů, které využívají zdejšího výhodného daňového systému, a provozuje velké obchodní loďstvo plující pod levnou vlajkou. Hlavní město Nassau má výhodně položený, kdysi strategicky významný přístav. Do 50. let 20. století byl hlavním hospodářským odvětvím lov mořských hub. Celkově jsou Bahamy jednou z ekonomicky nejvyspělejších zemí v Americe.

Obyvatelstvo je tvořeno převážně černochy ( potomci bývalých otroků ) tvoří 85 % obyvatelstva, 12 % běloši a 3 % ostatní. Úředním jazykem je angličtina, která je překvapivě bližší britské angličtině než té americké a které rozumí většina obyvatelstva. Kromě ní se na Bahamách hovoří bahamskou kreolskou angličtinou a kreolskou francouzštinou (kterou hovoří převážně imigranti z Haiti). Obyvatelé Baham jsou velmi náboženský národ, země má nejvíce kostelů na osobu na světě. Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím. Nejdominantnější je Baptistská církev, ve kterou věří 1/3 obyvatelstva. Jiné církve jsou anglikáni, římští katolíci a metodisté.