Chateauneuf du Pape

Nejznámějším vínem celého údolí Rhôny je bezesporu centální část jižního povodí řeky, oblast Châteauneuf-du-Pape. Je to apelační vinařská oblast ( Aoc ) v okolí stejnojmenné vesnice v jihovýchodní Francii. Zdejší podnebí s asi 2800 hodinami slunečního svitu za rok a silným větrem Mistrálem, je nejsušší v celé oblasti Cotes du Rhone. Vinice jsou pěstovány na různorodých půdách, většinou s velkými oblázky křemene a na červené hlinito-písčité půdě. Přes den se horko v oblázcích akumuluje a během noci uvolňuje.

Prameny se shodují v tom, v roce 1157 Geoffrey, biskup z Avignonu, vysadil v této oblasti první vinice. Protože je zde ročně kolem 230 slunečných dnů, jsou podmínky pro víno ideální. Châteauneuf du Pape je oblast těsně  na sever od města Avignon, vinice a městečko pod kopcem, na kterém jsou ruiny papežského zámečku. Ruiny nezpůsobila francouzská revoluce, jako třeba v Cluny, ale nacisté za druhé světové války, kdy jejich dělostřelci hledali cvičný terč. Jméno (v překladu nový papežův hrad) se vztahuje k 70-letému období v 14. století, kdy papeži sídlili v nedalekém Avignonu. Výrazný vliv na rozvoj vinařství v kraji měl papež Klement V, původně arcibiskup z Bordeaux, který se do Avignonu přesunul z Vatikánu za  tzv papežského schizmatu v roce 1308. Byl to  velký znalec a milovník vína, tvrdí se, že i osobně o část vinic pečoval.  

Jeho nástupce Jan XXXII. pak vyměnil hlučný Avignon za blízký Calnernier, kde si dal vystavět honosné letní sídlo, obklopené vinicemi. A jméno bylo na světě, dokonce se v dokumentech objevuje i označení vin-du Pape, tedy papežovo víno . Byl to tedy právě zámek papežův, nazývaný Châteauneuf-du-Pape, který dal jméno zdejšímu vínu, i když až o pár  století později.  Vesnice po zámkem už ve 13 století měla asi 1000 obyvatel a ti obdělávali 300 ha vinic. V 16. století měla vína z Châteauneuf výbornou pověst, o čemž svědčí účetní doklady obchodníků z Orange a Avignonu. Uvádí se, že víno bylo dováženo nejen do Paříže, ale až do Říma. Po poklesu produkce za válek v 17. století se pak ve století osmnáctém vinice obnovují a až do fyloxery – invaze révokazu -  pokračuje tato oblast v solidním rozvoji. V roce 1793 je zaznamenáno, že zdejší vína jsou o 30 % dražší než vína z okolních vinic. Révokaz ale vinice zle poškodil a až  po první světové válce se situace začala zlepšovat. V roce 1923 byla vyhlášena apelace Châteauneuf-du-Pape, aby ochránila místní víno před plagiátorstvím. Tato první AOC, kterou inicioval právník a vinař Baron Pierre le Roy z Château Fortia, omezovala počet odrůd na deset.

Vína Châteauneuf-du-Pape jsou převážně červená, avšak mohou být i bílá (nikoliv však růžová). Kvalitu těchto vín stejně jako ostatních apelací v tomto regionu ovlivňuje několik faktorů. V prvé řadě je to snižování výnosů vinice, čímž je dosahováno větší "koncentrace" živin ve zbývajících hroznech. Toho je dosahováno buďto přirozeně používáním starých vinic - 40-70 let, ale v extrémních případech i více jak 100 let. Nebo odstřiháváním "hlav" hroznů přímo na vinici. Dalším klasickým znakem vín z této oblasti je kombinování více odrůd. I když naprostá většina francouzských kvalitních vín je tzv. cuvée, v případě vín z Côtes du Rhône míchání dosáhlo určité sofistikovanosti. Velký vliv na charakter vína a jeho kvalitu má tzv. "Terroir" - často překládáno pouze jako podloží vinice. Ve skutečnosti se jedná o kombinaci vlivů půdního podloží, umístění a polohy vinice a přírodních podmínek na ní a v jejím bezprostředním okolí. Samozřejmě to vše v harmonii s přístupem a znalostmi vinaře a jeho filozofii tvorby vín a zacházení s ním.

Ve vinicích s oblázky (zejména na severu oblasti je půda hustě pokryta „galets roulés“, které akumulují přes den teplo a v noci ohřívají révu ) se rodí víno vynikající kvality, jehož potenciál zrání lze srovnat s velkými víny z oblastí Bordeaux nebo Burgundska – zrají obvykle 5 -15 let. Galets - jejich vrstva je prý 2 - 3 metry vysoká. Rúžové keře na začátku řádku révy slouží  k signalizaci případných problémů se zdravím rostlin. 

Jako jinde ve Francii i v Châteauneuf je základem vín cuvée, směs několika odrůd, což, jak vinaři zde říkají, je jediná možnost, jak dosáhnout vysoké kvality v různých ročnících. Povoleno je 18 odrůd, základním prvkem je odrůda Grenache, dále červené: Cinsaut, Counoise, Grenache Noir, Mourvèdre, Muscardin, Piquepoul Noir, Syrah, Terret Noir a Vaccarese; bílé: Bourboulenc, Clairette Blanche, Clairette Rose, Grenache Blanc, Grenache Gris, Picardan, Piquepoul Blanc, Piquepoul Gris a Roussanne.

Výroba vína je ovlivněna vysokým obsahem cukru v bobulích, takže typický je vysoký obsah alkoholu, 13 až 15%. Zákonem stanovené minimum AOC je 12,5%. Vína většinou zrají v cementových nebo nerezových tancích, méně často v dubových sudech (je to proto, že Grenache oxiduje při kontaktu s pórovitým dubovým  dřevem). Barrique tady v podstatě nenajdete, není ani důvod, zdejší hrozny mají dostatek vlastních tříslovin a rodí se z nich mohutná vína s  nádhernou vůní a plnou, někdy až opojnou chutí, jež vám zůstane dlouho nejen na patře, ale i v srdci. Stejně tak v Châteauneuf nenajdete růžová vína, dělají se jen bílá  (pod 5 % ) a červená.  Zajímavá je ovšem místní pálenka z vína, Marc de Châteauneuf. Lahev vína snadno rozpoznáte již na první pohled, a to díky tmavším láhvím s typickou lisovanou papežskou pečetí, i když některá vinařství mají své vlastní. 

Châteauneuf-du-Pape má velmi specifickou charakteristiku, která je jedinečná a zároveň velmi odlišná v porovnání s jakýmkoli jiným vinařským regionem Francie.  Je vždy typem košatého, mohutného vína s vysokým stupněm alkoholu, v případě Vaudieu jde dokonce o 15%. Tomu odpovídá i bohaté zastoupení všech dalších komponent vína, jež se s přibývajícím věkem spojují do pozoruhodné vyváženosti. Pestré je spektrum vůní i chutí, které zahrnují jak výraznou ovocnou složku, tak i animální prvky. A nelze nezmínit i jakousi neujařmenou, jižanskou divokost, díky níž si toto víno dokáže v gastronomii poradit i s těžkými jídly, česnekem či olivami. Společným znakem Châteauneuf-du-Pape je i jeho dlouhověkost. 

kompletní nabídku těchto vín naleznete zde ...