Barbaresco

Jídlo a víno jsou v Piemontu navzájem propojeny stejně tak neoddělitelně jako ve francouzském Burgundsku. Oběma vinařským regionům jsou vlastní síla, bohatost a individualita, zralost a povaha, která něčím připomíná podzim. Piemont znamená „na úpatí hor“, ty totiž obklopují tuto krajinu a tvoří nepřerušovanou kulisu ke zvlněným pahorkům Monferrata v srdci oblasti. Méně než 5% vinic leží na rovině. Všechny mají vlastní mezoklima, region jako celek však disponuje charakteristickým makroklimatem s velice horkým vegetačním obdobím, po němž následuje zamlžený podzim a chladná vlhká zima. Nejlepší červená vína Piemontu, Barbaresco a Barolo jsou pojmenovány podle vinařských obcí. Zbývající slavná vína se nazývají jako jejich odrůdy: Barbera, Dolcetto, Moscato, Freisa, Nebbiolo, Brachetto, Grignolino.

Barbaresco je jedno z velkých vín Itálie, vyrobené z velmi ceněné odrůdy Nebbiolo, pěstované v okolí obcí Barbaresco, Neive a Treiso poblíž Alby v oblasti Piemont. Barbaresco je blízký příbuzný slavného Barola, avšak na rozdíl od něj je přístupnější ke konzumaci mnohem dříve. Ačkoliv se jedná o stejnou odrůdu ze sousedních podoblastí vzdálených od sebe přibližně 10 kilometrů, Barbaresco a Barolo jsou vína velmi odlišná. Zóna Barbaresco, která se nachází jižně od řeky Tanaro, se těší mírnějšímu mořskému vlivu, který umožňuje odrůdě Nebbiolo uzrát dříve, než je tomu v oblasti Barolo, čímž také dříve kvasí, maceruje kratší dobu a nevyžaduje tak dlouhé zrání. Má měkčí třísloviny, tudíž zákony DOCG povolují jeho uvedení na trh o rok dříve než pro Barolo.

Jestliže Barbaresco stálo až do 60. let 20. století ve stínu Barola, pak to nebyla otázka kvality, ale spíše vrstvy lidí, kteří je kupovali. Barolo se do jisté miry prosazovalo ve šlechtických kruzích. Naproti tomu vinařská oblast Barbaresco, která se rozprostírá nad stejnojmennou vesnicí a jejími sousedními obcemi Treiso, Neive a San Rocco Seno d´Elvio, se musela potýkat s jednou velkou nevýhodou: mezi jejími vinaři nebyli ani králové, ani šlechtici, ani členové vlády, kteří by tomuto vínu mohli poskytnout podněty.

Ke změně začalo postupně docházet ke konci 19. Století, kdy Domizio Cavazza byl jmenován ředitelem první italské vinařské školy v městě Alba. Cavazza žil na hradě Barbaresco, kde studoval výrobu vína. Postupně začal vyrábět vína v hroznů Nebbiolo a nazval je po městečku Barbaresco.Jeho smrt v roce 1913 znamenalo pro Barbaresco stagnaci, ke konci 2. světové války bylo Barbaresco nejchudším regionem Piemontu. Ke změně došlo až počátkem 60 let, kdy Angelo Gaja přesvědčil svého otce, ať přestanou skupovat hrozny a začnou vyrábět víno pouze ze svých vinic v Barbarescu. Gaja postupně napomohl vínu Barbaresco k mezinárodnímu úspěchu.

Na dnešním území DOCG o rozloze přibližně 1950 ha leží nejlepší vinice ve výškách 180-320 metrů. Tato poměrně malá nadmořská výška způsobuje některé rozdíly mezi víny Barbaresco a Barolo. Teplejší mikroklima dovoluje hroznům rychleji dozrávat, čímž Barbaresco dosahuje vrcholu svého fyziologického vývoje při nižším obsahu cukru než Barolo. Homogennější ráz půdy oblasti Barbaresco se vápenatými slínovými půdami tortonu podobá půdnímu typu obcí La Morra a Barolo. Rozdíly jsou patrné v mineralogickém složení. Namísto manganu zde najdeme více mědi a zinku, což vede k docela jinému spektru vůní. To, co Barbarescu někdy zdánlivě chybí, pokud jde o strukturu a sílu, by mohlo být kompenzováno vyvážeností alkoholu, tříslovin a kyselin, stejně jako intenzivními vůněmi, které zpočátku připomínají fialky a čerstvé drobné plody. Životnost Barbaresca, stanovená na deset až patnáct let, je výrazně nižší než životnost Barola, přičemž vrcholu ve vývoji zralosti může dosáhnout již po pěti až deseti letech.

kompletní nabídku těchto vín naleznete zde ...