Malé lahvičky s tekutinou velmi výrazné a intenzivní chuti, vůně i barvy znají především barmani. Tato skupina bitters stála u zrodu koktejlu, bez nich si klasickou mixologii nelze vůbec představit. „Cocktail je posilující nápoj složený z lihovin různého druhu, cukru, vody a bitters“ – tak zní překlad nejstarší dochované definice koktejlu, publikované v New Yorku 13. května 1806.
Cocktail bitters se do drinků přidávají ve velmi malých dávkách, po kapkách či střicích. Samostatně mají silně hořkou chuť, koktejlu ale překvapivě nedodávají hořkost, ale spíše jemnost a komplexnost. Pokud bychom mezi cocktail bitters měli dále rozlišovat, existují dva základní typy – „aromatic bitters“ založené především na bylinách a koření a „fruit bitters“ s výraznou složkou ovoce, zejména citrusů. Mezi nejslavnější značky na trhu patří Angostura Aromatic Bitters, Paychaud’s Bitters, The Bitter Truth, Fee Brothers, Amagro Chunco nebo Riemerschmid Bitter.
Výrobní postup - proces výroby bitters se může u jednotlivých značek více či méně lišit, v zásadě však zahrnuje následující fáze či jejich kombinaci:
K přímému servisu jsou určeny aperitivní bitters a hořké bylinné likéry. V domácím prostředí, jsou-li užívány jako medicína, bývají podávány čisté v přirozené teplotě. V barech a restauracích je vhodné s teplotou více pracovat a hledat pro jednotlivé nápoje optimální stupeň nachlazení. Příliš nízká teplota nebo dokonce namražení může utlumit celkové chuťové i aromatické vyznění a nápoj krátkodobě zmatní. Bitters lze podávat samotné, vychlazené nebo krátce protřepané v šejkru s ledem, on the rocks nebo prodloužené soft drinkem, záleží na chuťových preferencích hosta. Od formy a velikosti porce se odvíjí i typ použité sklenky – čisté bitters patří do shooteru nebo likérky na stopce, bitters on the rocks do old fashioned, prodloužené varianty bitters do highballu, ve vhodných případech v kombinaci s řezem pomeranče, citronu nebo citrusové kůry.
Při přípravě koktejlů je třeba zacházet s bitters velmi obezřetně, protože kvůli výraznému charakteru mají tendenci v drinku dominovat. Aperitivní bitters a hořké bylinné likéry najdou za barem využití především v jednoduchých dvousložkových mixech jako Campari Orange, Beton (Karlovarská Becherovka, tonik, citron) nebo Bavorák (Fernet Stock, tonik, citron), postupně se však objevují i odvážnější kreace. Ze slavných klasických koktejlů je třeba znát minimálně Negroni (Gin, Campari, červený vermut) a Americano (Campari, červený vermut, soda). Podstatně širší mixologické využití nabízí skupina cocktail bitters, které se v drincích uplatňují jako modifikátory. Bez kapky (drop) nebo střiku (dash, cca 4–6 kapek) bitters se neobejde celá řada koktejlů, některé jsou dokonce nerozlučně spojeny s konkrétním druhem či značkou. Proslulý je velmi anglický Pink Gin (gin a Angostura bitters), z dalších koktejlů jmenujme např. Old Fashioned, Sazerac, Manhattan, Pisco Sour…
Speciální peruánský bitter Amargo Chuncho je nepostradatelný při výrobě pravého Pisco Sour.
Angostura Bitter je alkoholický nápoj řadící se mezi kořeněné bittery a rumy. Má červenohnědou barvu...
Chcete si doma připravit drink na profesionální úrovni? Stačí přidat pár střiků bitters Angostura! T...
Příběh Angostury je příběhem slezského lékárníka a ranhojiče Johanna Gottlieba Benjamina Siegerta. T...
Uznávané Orange Bitter z US nejen pro koktejl guru Gary Regan, který je sportovní některé velmi půs...
Unikátní bitter vytvořený kolem roku 1830 Antonie Amédée Peychaudem, lékárníkem z Francouzské kolon...