Chateau Dauzac

5. třída Cru Classé

Statek dnes vlastní společnost MAIF a řídí ho mistr André Lurton. Kvalita vín tohoto chateau od poloviny 90. let trvale stoupá. Víno, které zraje ve dřevě od 16 do 18 měsíců při obměně soudků v rozsahu jedné třetiny, je stále lepší.

,,Čas dokáže být nemilosrdný, pokud jej ignorujeme'.
Toto výmluvné motto Fernanda Ginesteta přijal André Lurton, bezpochyby jeden z nejlepších vinařů v bordeauxském regionu, za vlastní. Ze zkušeností se již dávno poučil, jak velká je to pravda, Lurton je v takové pozici, aby přesně chápal, kolik trpělivosti, pozvolného dozrávání a chytání se příležitostí - jinými slovy kolik času - každý velký podnik spotřebuje. Cenit si věcí, jež přetrvávají, se naučil už v nejranějším dětství  od babičky z matčiny strany - moudré Léonce Récapéové. V případě Chateau Dauzac se jedná o obzvlášť vhodný přístup, jelikož tam prudké a násilné změny v minulosti způsobily tolik utrpení. Správnost Lurtonovy filozofie dokládá úspěch, s nímž spravuje řetězec usedlostí a který odráží podnikavost mezi lidmi tohoto druhu nevídanou, díky čemuž si vydobyl vynikající reputaci na několika kontinentech. To vše muselo dozajista ovlivnit jazýček vah, když se roku 1992 sešli ředitelé pojiśťovací společnosti MAIF (Mutuelle d´Assurances des Instituteurs de France) a rozhodli se Lurtona pověřit vedením usedlosti, kterou se v té době již téměř čtyři roky snažili opětovně postavit na nohy. Asi by bylo přeháněním tvrdit, že muž, jehož si zvolili, jejich nabídku přivítal s nadšením. Rodina Lurtonových je až příliš dobře zavedená a uznávaná v celém Médoku na to, aby André skákal radostí při představě, že by na už tak dlouhý seznam svých zodpovědností měl připsat ještě jednu. Jenomže výzvu tohoto druhu je těžké odmítnout, takže touha ji nakonec jeho neochotu překonala. A tak se stalo, že v rozporu s obvyklými zvyklostmi slavný a renomovaný vinař skromně souhlasil s tím, že přijde místo nabídnuté nějakou korporací. Již od samého počátku vtiskl Lurton projektu svoji

charakteristickou pečeť.Vzpomínka na vinobraní v roce 1993 a na jeho první pokusy o racionalizaci práce ve vinařství, jež zoufale potřebovalo pevnou ruku u kormidla, mu dodnes vyvolává úsměv na rtech. Nyní, po dvanácti letech, získalo Chateau Dauzac znovu svoji dávnou slávu, usedlost opět vypadá velice dobře. Kažďičká operace, od řezu révy až po lahvování vína, dostala nějaký řád. Laťka je nastavena vysoko a přísné normy se pečlivě dodržují. Právě probíhající renovace kvasírny umožní sledovat jednotlivé várky efektivněji než dříve. Mezitím došlo k modernizaci sklepů, které nyní mohou pojmout stovky nových sudů, seřazených do spořádaných řad. Když nás André Lurton provádí zrenomovanými sklepy, znenadání se zamračí : všiml si, že světlo, které se odráží od polokruhové skleněné střechy, maličko narušuje kýžený vizuální efekt. Vydává příkaz, a problém bude ihned napraven. Cíl nového týmu je prostý, aby si Dauzac zasloužil svou slavnou minulost. Historie usedlosti zůstala uchována v archivech, z nichž většina zázrakem přežila až do dnešních dob, což je vzácnost, jež stojí za povšimnutí. Tento unikátní poklad, který se v současné době katalogizuje, sahá až do dvanáctého století k městu Macau, jež bylo kdysi součástí bordeauxského opatství Sainte Croix. Historie samotného vinohradu začíná v osmnáctém století, kdy v období restaurace začala jeho cesta ba vrchol, usedlosti tehdy vládl skvělý Jean Baptiste Lynch. Mezi mnoha nároky na slávu, jež usedlost uplatńuje, zaujímá samozřejmě prominentní  místo vynález profesora Millardeta a ředitele usedlosti Ernesta Davida z roku 1855 - slavné bouillie bordelais. Tato směs, roztok síranu měďnatého a vápence, která se používá dodnes, velmi napomáhá náhoda, že se tento vynález zrodil na Dauzaku, protože usedlost byla odjakživa pokrokovým a technologicky plodným podnikem, kde dodnes respektují dávné motto : ,,Čas dokáže být nemilosrdný, pokud jej ignorujeme.' 

Cépages (odrůdy rév) : 63% Cabernet sauvignon, 37% Merlot

ARCHIVACE : 6 -12 let

DRUHÉ VÍNO : Labarde

DALŠÍ VÍNA : La Bastide