Povodí řeky Rhóny

Údolí řeky Rhony je výsledkem impozantního geologického střetu Masif Central a Alp. Tímto střetem vznikla puklina, kterou zaplavilo Středozemní moře.Sopečná aktivita v Masif Central stvořila před 300 milióny let žulové skály na severu Rhony.Na jihu pak dalopostupné usazování říčního bahna a vápenných usazenin mořských živočichů vzniknout takovým útvarům, jako jsou Dentelles de Montmirail – masiv zvětralého, po okraji vlnitého vápence – a Mont Ventoux. Před 40. miliony let byly Alpy díky vrásnění dvou pevninských masivů vyzdviženy.Tímto vrásněním se vytvořila i propast, kterou zaplavilo Středozemní moře. Tak vzniklo pevné podloží pro postupné ukládání tvrdého vápence a slínu (směs jílu a karbonátu). Později se díky uzavírání Gibraltarské úžiny snížila hladina Středozemního moře, což způsobilo, že řeka Rhona se počala zařezávat hlouběji a hlouběji do krajiny. Tím bylo vytvořeno terasovité koryto na obou stranách údolí. Co do půdního složení se toto koryto stalo směsí mnoha prvků: písků, jílu a oblázků pazourku.Zemina dnešního údolí je složena z různých typů minerálů, jako jsou: granite, oxid křemičitý ve formě písku, křemík a jíl. Podloží pak hraje důležitou roli v zavlažování rostlin vinné révy a tím dává vzniknout tak velké rozmanitosti vůní a chutí Rhonských vín. Jedna z nejstarších vinařských oblastí vůbec - ve 4. století před naším letopočtem, v době, kdy probíhala řecká kolonizace starověkého světa, byla v Marseilli pěstována vinná réva. V severní části Rhone Valley se během 1. století našeho letopočtu pěstitelství dále vyvíjelo a vína z oblasti Rhony začala brzy konkurovat vínům italských vinic. Do tohoto období spadá i stavba galsko-románské vilyMolard v Donzère, která vantické době platila za synonymum vinařství. Přibližně v té samé době vznikaly ve zdejších oblastech také dílny na výrobu amfor. Tyto hliněné nádoby, zvané též dolia, byly uzpůsobeny k transportu vín a rybích omáček. Důkazy o této rané kultuře dodnes nalézáme v podobě keramických nádob v písku nebo pískovci v oblastech Chusclan, Treques a masivu Cèze. A dále pak v jílu z oblastíSaint-Laurent des Arbres, Sauveterre a dalších. Archeologické průzkumy vedené v těchto oblastech spolu s historickými prameny nám dokazují, že vinice z oblasti okolí řeky Rhonypatří k nejstarším na světě.

Římané, kteří se plavili proti proudu řeky, založili město Vienne a též vinice, jejichž víno se brzy stalo proslulé. Za tím stála především tvrdá dřina: dvojí rytí půdy, výsadba révy a zbudování zdí teras. Výsledkem byl prosperující obchod s vínem, který ale přerušil pád Římské říše. Poklesu odbytišť pro víno byly ušetřeny pouze vinohrady poblíž přístavů Středozemního moře nebo ty v severní části řeky Rhony, jež zásobovaly město Lyon. Ve středověku zde byl patrný vliv církve, která místní trh s vínem podporovala. Rozlehlá oblast začíná na strmých svazích Cote Rotie, strohém údolí ani ne 30 km jižně od Lyonu, a pokračuje několik stovek kilometrů po proudu Rhony přes úbočí, plošiny a nížiny až do Provence, k Avignonu. Je rozdělována na dvě samostatné oblasti s rozdílnými rysy: severní Rhone, od Vienne až po Valence, je krajem jednoodrůdových vín – Syrah pro vína červená, Marsanne nebo Viognier pro bílá; jižní Rhonese rozkládá mezi městy Bollene a Avignon a je domovem umných spojení rozličných odrůd, byť červeným dominuje Grenache.

Zatímco sever je především zemí jasně vymezených, menších pozemků jako např. výjimečný „amfiteátr“ Cornas nebo impozantní vrch Hermitage, jih se nese ve znamení velké produkce jednoduchých a přátelských vín Cotes-du-Rhone. I přes tato rozlišení a rozdílnosti mají rhonská vína jedno společné – svou mlsnost a labužnictví : zdravá, krásně vybarvená, bohatá a výrazně ovocná červená; mastná, aromatická bílá – taková jsou nejlepší vína tohoto regionu.

Krátce o hlavních apelacích povodí řeky Rhony

Transregionální apelace: 

• Cotes-du-Rhone (Základní A.O.C. užívaná pouze na jihu oblasti. Bílá, červená i rosé, dobrý nákup pokud jste seznámení s rukopisem výrobce.)
• Cotes-du-Rhone Villages pro vína s tímto označenímmohou být použity hrozny z celkem 77 vesnic povodí Rhóny. Šestnáct z nich má navíc právo přiřadit k apelaci Cotes du Rhone Villages své jméno ( přesně vymezené pozemky 16 vesnic – může jít o vína výjimečné kvality a poměru výkon-cena, zvláště pro Rasteau, Vinsobres či Laudun). V departmentu Drome je to 5 vesnic: Rochegude, Rousset-les-Vignes, Saint-Maurice, Saint-Panteleon-les-Vignes a Vinsobres.
  V departmentu Vaucluse je jich 8: Beaume-de-Venise, Cairanne, Rasteau, Roaix, Sablet, Seguret,Valreas a Visan. V departmentu Gard jsou 3: Chusclan, Laudun, a Saint-Gervais.

Severní crus: nejlepší vinice jsou vysázeny na úzkých terasách  na velmi strmých březích řeky.Paleta a styl vín jsou neuvěřitelně bohaté. V Cote-Rotie a Hermitage dosahují červená vína z odrůdy Syrah ohromné komplexnosti a kvality srovnatelné s velkými víny z Bordeaux nebo Burgundska. Condrieu nabízí bílá vína z odrůdy Viognier nevídaných aroma, která najdeme jen vzácně u největších vín. Tyto apelace všeobecně patří mezi největší světová vína. Cornas produkuje masivní a hutná červená vína z odrůdy Syrah. Ostatní zdejší apelace produkují velmi kvalitní červená z odrůdy Syrah, a bílá vína z odrůd Viognier, Marsanne a Roussanne. Samotná apelace však absolutní kvalitu nezaručuje, vše záleží na vinařství. 

• Cote-Rotie (doslova „opékaný svah“) z pravého břehu Rhony, pahorků Cote Blonde a Cote Brune (podle legendy pojmenovaných podle barvy vlasů dvou velkostatkářových dcer) pocházejí tato silná, avšak hebká vína vysoké, někdy až výjimečné kvality.
• Condrieu - bílá vína z odrůdy Viognier, vysoce aromatická a mastná, avšak svěží.
• Crozes-Hermitage - největší apelace severní Rhony, vedle Hermitage také jediná na levém břehu řeky. Několik talentovaných výrobců pozvedlo zdejší kvalitu a reputaci.
• Hermitage - bezpochyby jedno z nejlepších francouzských Crus vůbec, výjimečný terroir i poloha přináší červená Syrah vhodná pro dlouholeté uchování.

Jižní crus : i když vzdálenost mezi městy Valence a Orange není velká, klimatické a geografické rozdíly jsou značné. Dominantní vliv má Středozemní moře.Podloží , půda a vegetace jsou typické pro provensálský region.Zdejší klima je daleko teplejší, sušší a větrnější než na severní Rhoně. Pestrost odrůd je zde jedinečná a  tím i vína, která z nich pocházejí.Pro bílá vína to jsou: Bourboulenc, Clairette, Grenache blanc, Marsanne, Roussanne, Picardin, Picpoul a Viognier. Červená vína jsou zpracována z odrůd Cinsault, Counoise, Grenache, Mourvedre, Muscardin, Syrah, Terret noir, Vaccarese.

• Coteaux de Tricastin - jedna z oblastí formálně připojených k rhonským vinicím, kvalitní výrobci mohou nabízet zajímavá vína, je však třeba pečlivě vybírat.
• Tavel - vinice, nacházející se přes řeku naproti Chateuneuf-du-Pape, se zasvětila výhradně růžovému – plnému, masitému, aromatickému a příjemnému ke konzumaci.
• Gigondas - tyto pozvolně klesající svahy představují skutečnou sluneční lázeň na míru odrůdě Grenache . Dávají plná a silná červená zcela svébytného stylu, vynikající pro uchování.
• Chateauneuf-du-Pape - rozsáhlá oblast zahrnuje pět obcí a nejrůznější typy půd. Typická je silná vrstva velkých oblázků kolem keřů révy, která přes den načerpané teplo v noci předává rostlinám a přináší jim tak plnou zralost a vysoký obsah cukru. U červeného je povoleno je scelování až 13 odrůd. Vzhledem velikosti oblastí však nelze zaručit stejnou kvalitu u všech pozemků, tím spíše, že existuje několik druhů vinifikace i zrání. Ti nejlepší výrobci však nabízejí mimořádně zrající, bohatá, plná a živočišná červená. Láhve plněné na panství mají nad etiketou vyražen znak města Avignonu: papežskou tiáru a zkřížené klíče svatého Petra. Ve 13. století francouzský král Ludvík VIII postoupil oblast Comtat Venaissin papežovi Jiřímu X. Ve 14. stoletíse úřad papeže přesunul z Říma do Avionu a tak se papeži, jako velcí milovníci místních vín, zasadili o rozšíření vinic okolo města. Jan XXII, druhý ze sedmi Avignonských papežů, vlastnil letní sídlo vystavené v Châteauneuf du Pape. Benedikt XII, třetí Avignonský papež, nechal postavit tak zvaný Palais des Papes. Později, na konci 17. století, se přístav Roquemaure (Gard) stal na dalších 200 let centrem říční přepravy zboží. “Côste du Rhône” se pak nazýval okrsek zvaný úředně Viguerie d'Uzès (Gard), známý už tehdy svými víny. Předpisy, které byly ustanoveny v roce 1650,pak zaručovaly místo původu a kvalitu zdejšího vína. Až do poloviny 19. století však neznamenalo “Côste du Rhône” to, co dnešní “Côtes du Rhône”. Tento termín byl od té doby rozšířen na všechna vína z oblasti na levém břehu řeky. Jejich dobrá pověst, která s dalšími stoletími rostla, byla v roce 1936 oficiálně uznána soudy v Tournon a Uzès.
• Costieres-de-Nimes - na hranici Languedoku, produkuje spíše jednodušší, ale cenově atraktivní vína všech vinařských barev.
• Cotes du Ventoux a Cotes du Luberon, nejjižnější apelace levého břehu, rozprostírající se na úbočí východní bariéry, kterou tvoří pohoří Mont Ventoux a Alpes de Provence. Vína z těchto apelací jsou poměrně jednoduchá, ale chutná a svěží. Nejzajímavější jsou červená, nicméně i růžová jsou velmi příjemná a dobře pitelná vína.