Španělsko

Španělsko hraje ve vinařském světě velmi důležitou roli a se svými 1,2 miliony hektarů je největším vinařským územím v Evropě. V produkci vína jej mírně předčí pouze Francie a Itálie, což je zapříčiněno větším podílem španělských vinic v kategorii s regulovanou výnosností.

Historie španělského vinařství sahá do roku 3000 před naším letopočtem, kdy jih poloostrova v Andalusii ovládlo Kartágo a Féničané zde založili první vinice. Pokračovala po dobytí území Římany, kteří zdejší víno exportovali do své říše. Pád římské říše a invaze barbarů zpomalila rozvoj vinařství, který pozastavila invaze muslimských Maurů v osmém století našeho letopočtu. Po reconquiste, tj. znovudobytí a získání muslimských území pod Španělskou nadvládu v roce 1492, došlo k oživení vinařství, k němuž výraznou mírou přispěli katoličtí mnichové. Oproti dlouhému období muslimské nadvlády, kdy bylo víno považováno za nápoj neslučitelný s koránem, nastává období, kdy se víno stává nápojem nepostradatelným.

K dalšímu výraznému rozvoji vinařství paradoxně přispěl škůdce, řádění fyloxéry, která zničila valnou část vinic v oblasti Bordeaux. Mnoho vynikajících francouzských vinařů začalo zakládat nové vinice na opačné straně Pyrenejí. Jejich příchod je spojený s rozšířením nových odrůd a technologií ve výrobě vína. Škůdce potom 20 let poté napadnul také Pyrenejský poloostrov, škody napáchané však nebyli tak velké, jako ve zbytku Evropy. Další škody napáchala civilní válka a druhá světová válka.

Ještě před několika desítkami let to byla spíše kvantita nad kvalitou, která určovala hodnocení a všeobecné mínění o španělských vínech. Tato situace se však radikálně změnila v poslední čtvrtině dvacátého století a zvlášť v posledních letech kdy nová generace enologů spojila tradici a použití moderních technologií. Španělská vína dnes nabízejí jeden z nejlepších poměrů cena - kvalita.

Ve Španělsku na rozdíl od nás neexistuje označení dle cukernatosti vína na jakostní a přívlastková vína, protože prakticky všechny španělské odrůdy dosahují vysoké cukernatosti.

Vína se dělí dle označení původu a to na:

• Vino de Mesa (VdM) – jedná se o stolní vína a jsou rozdělena pouze na červené a bílé víno; neuvádí se u nich odrůda. Neznamená to snad, že by musela postrádat kvalitu. Patří sem totiž i vína, která se produkují na vinicích o malé rozloze.
• Vino de Mesa de… (VdMde…) - vyšší „podkategorie“ (VdM), u které se uvádí i původ.
• Vino Comarcal – oznamují vína regionálního nebo krajového charakteru.
• Vinos de la Tierra (VdlT) - označení podobné francouzskému Vin de Pays. Víno má specifické vlastnosti charakteristické jen pro region, v němž bylo vypěstováno. Musí mít dostatečnou kvalitu, i když u nich není tak přísná kontrola jako u D. O.
• D.O. (Denominazión de Origien) -  je to obdobná klasifikace k francouzskému apelačnímu AOC nebo italskému DOC. Regionů DO je ve Španělsku přes padesát a každý má na etiketě vyznačenu svoji vlastní pečeť.
• DOCa (Denominazión de Origien Calificada) V oblasti Rioja a Priorat (Tarragona) existuje nejvyšší klasifikace, která náleží přibližně třiceti nejlepším územím s přísně kontrolovanými podmínkami produkce. Každá láhev z tohoto území je na zadní etiketě očíslována. Další oblasti, které aspirují na zisk DOC jsou Ribera del Duero, Penés nebo Navarra.

Dále se můžeme setkat se stupnicí kvality oznamující dobu a podmínky zrání, jako je Crianza, Reserva a Gran Reserva. Doba zrání se u těchto kategorií v jednotlivých regionech mírně liší a také záleží na barvě vína. Obecně déle se nechávají zrát vína červená a vyšší nároky na dobu zrání jsou kladeny na vína z Riojy. Záleží i na jednotlivých producentech, kteří často nechávají svá vína zrát déle, než předepisují zákony.

• Joven - vína prodávaná v následujícím roce po sklizni, někdy částečně zrají v sudech, jsou lehká, ovocná, určená pro okamžitou spotřebu.
• Crianza - vína zrající minimálně 6 měsíců v dubových sudech a dalších 18 měsíců v láhvi, na trh se tato vína dostávají po 2 letech od sklizně (vína Crianza z oblasti Rioja a Ribera del Duero zrají v sudech minimálně 12 měsíců, u řady výrobců ještě déle). Vína označená Sin Crianza nezrají v sudech.
• Reserva - tato vína zrají minimálně 3 roky, přičemž nejméně 12 měsíců musí zrát v dubových sudech, 12 měsíců v tancích a alespoň jeden rok v láhvi. Také platí, že řada výrobců nechává svá vína zrát mnohem déle. Reserva se vyrábí pouze v dobrých letech z nejlepších vín.
• Gran Reserva - tato vína zrají nejméně 5 let ve sklepích výrobce, z toho 24 měsíců v dubových sudech a další 3 roky v láhvi. V praxi se tato doba opět často prodlužuje. Pro výrobu Gran Reserva se používají pouze vína z nejlepších ročníků, nejkvalitnějších hroznů a deklarovaných vinic.

Bílá a růžová vína zrají v dubových sudech obvykle po dobu šesti měsíců a na trh jsou uvolňována dříve. Bílá a růžová vína typu Reserva a Gran Reserva jsou vzácná. Vína z oblastí mimo DO neužívají (nesmí užívat) označení crianza , reserva, gran reserva, ale je u nich vyznačená doba zrání v sudu.