Maďarsko

Pěstování vína v Maďarsku sahá až do časů antického Říma. Synonymem maďarských bílých vín jsou vína z Tokaje (Tokaji Aszú) a červených vín Egri Bikavér (Býčí krev). Tato vína (i díky nízké ceně) patřila k nejprodávanějším vínům v Evropě. Maďarsko však má celkem 22 vinařských oblastí, které dohromady zaujímají plochu téměř 75 tisíc hektarů. V Maďarsku se vyprodukuje až 3,5 milionu hl vína ročně, což představuje téměř 1,5 % objemu celosvětové produkce.

Maďarsko leží v srdci Evropy v povodí Dunaje, je chráněné rakouskými Alpami a Karpaty. Nachází se v mírném pásmu, jeho klima je kontinentální a velmi příznivé pro pěstování vinné révy. V oblasti jsou mírnější zimy, horká léta a dlouhé podzimní dny. Bohaté roční srážky, dlouhá sezona růstu vinné révy a rozmanitost půd dává maďarským vínům bohatou chuť. V severních vinařských oblastech se pěstují převážně bílá vína, zatímco v jihozápadní a jižní oblasti jsou produkována převážně červená vína. Příznivé geologické podmínky umožňují pěstitelům produkovat špičková vína z maďarských hroznů od šampaňského až po vína červená nebo bílá.

Původní vyšlechtěné maďarské odrůdy jsou Furmint, Harslevelu, Kéknyelű, Juhfark, Irsai Oliver, Cserszegi Fűszeres, Királyleányka a Leányka. Mezinárodní odrůdy pěstované v Maďarsku jsou Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot, Pinot Noir, Chardonnay, Sauvignon Blanc, Pinot Gris, Tramín, Kékfrankos, Zweigeltrabe, Kékoportó, Kadarka a Olaszrizling.

Historie vinařství v Maďarsku

Archeologické vykopávky a písemné zmínky dokládají, že vinné révě se v dunajském údolí dařilo již od pradávna. Vinice v Maďarsku zakládali Hunové, Avaři, Římané, Turci nebo později Maďaři. Velký rozmach maďarských vinic je zaznamenán v době římské okupace, kdy Římané do oblasti Maďarska přivezli vyšlechtěné odrůdy. V 11. století je Svatým Štěpánemzaloženo Uherské království. Svatý Štěpán byl zodpovědný za šíření křesťanství do Maďarska a budování klášterů. Mniši se zasloužili o šíření vinic a exportovali první maďarská vína do sousedních zemí. V roce 1526 Turci obsadili východní a střední Maďarsko. Mnoho lidí před osmanskou armádou uteklo do vyhnanství v Transylvánii. Vlivem islámu a celkového hospodářského kolapsu je maďarské vinařství na ústupu, vinice na venkově zůstávají ladem. Za turecké nadvlády roku 1630 byly vinice v oblasti Tokaj napadeny ušlechtilou plísní. Víno z pozdní sklizně mělo velmi vysokou kvalitu, a to byl důvod, proč byla ušlechtilá plíseň identifikována. Rok 1686 znamená  konec turecké nadvlády a počátek nástupu rakouských Habsburků. Habsburská říše nabízela pro maďarská vína ideální trh. Ekonomická stabilita přispěla k vysázení nových vinic ve velkém měřítku. Maďarské víno začíná být populární nejen v Maďarsku, ale i pro horní třídy v rakouském císařství. Kolem roku 1700 se zavádí vinná klasifikace pro vína Tokaj, což položilo základy klasifikačního systému vín na světě. Koncem devatenáctého století je produkce maďarského vína na vrcholu. Ekonomika rychle roste a maďarské víno se vyváží po celé střední a východní Evropě. Rok 1870 znamená počínající katastrofu. Oblast je napadena révokazem (Phylloxera), který se rozšiřuje po celém Maďarsku až do roku 1880. V roce 1914 začíná první světová válka, Rakousko-Uhersko se hroutí a s ním i ekonomika. V roce 1920 v rámci Trianonské smlouvy Maďarsko ztratilo dvě třetiny svého území. Některé původní vinařské regiony Maďarska jsou dnes v sousedních zemích - Rakousku, Slovensku, Rumunsku, Chorvatsku a Srbsku. Malá část významné vinařské oblasti Tokaj je dnes na Slovensku. V roce 1941 Maďarsko vstupuje do druhé světové války a vývoj pro maďarské vinařství není příznivý. V roce 1947 je v Maďarsku nastolen komunismus, pozemková reforma a kolektivizace výroby vína. Začíná období prodeje velkého množství vína na úkor jeho kvality. Vinice v kopcích, které dříve produkovaly skvělé hrozny, byly opuštěny, vinice se zakládají na rovinných a slabých písčitých půdách. Vína jsou vyráběna mícháním odrůd. Po zhroucení komunismu v roce 1989 ležela mezinárodní pověst maďarského vína v troskách. Vinařská družstva a státní statky čelí bankrotům a vlivem korupce dochází k převodům pozemků v nejlepších oblastech. V dnešní době je maďarský vinařský průmysl na vzestupu.

Vinařské oblasti Maďarska

Oficiálně má Maďarsko dvacet dva hospodářských vinařských oblastí, která bývají často seskupeny do větších makroregionů jako je Alföld, Balaton, Bükk, Southern Transdanubia, Severní Podunají, Matra a Tokaj.

Vinařská oblast na severozápadě Maďarska zahrnuje regiony Ászár-Neszmély. Oblast leží u slovenských hranic jižně od Dunaje. Vyrábějí se zde tichá, především lehká a svěží aromatická bílá vína. Z odrůd převládají Chardonnay, Zöld veltelini, Sauvignon blanc, Rajnai rizling (Ryzlink rýnský), Szürkebarát (Pinot gris), Olaszrizling, Rizlingszilváni (Müller-Thurgau), Ezerjó, Szürkebarát a Rizlingszilváni. Jedno z místních největších vinařství, Hilltop Neszmély slaví v zahraničí úspěchy s odrůdami Cserszegi füszeres a Irsai Olivér.

Vinařská oblast Balaton zaujímá rozlehlé vinohrady po celém okolí Balatonu. Na jeho severní, slunečnější straně leží regiony Badacsony, Balatonfüred-Csopak a Balatonfelvidék, na jižní straně pak vinařská podoblast Balatonboglár. Na západě se rozprostírá podoblast Zala, která se vyznačuje mírným a vyváženým klimatem. Oblast se také může pochlubit rozdílností půd. Vinice v Badacsony vyrůstají na půdách sopečného původu, pokrytých čedičovým pískem a jílem. Oblast Balatonfüred-Csopak má půdu z červeného pískovce a vápence. Naopak v oblastech Balatonboglár a Zala pak nejčastěji narazíte na hnědé lesní půdy. Ve všech vinařských oblastech Balatonu převažují bílé odrůdy v čele s odrůdou Olaszrizling. Další na seznamu ceněných odrůd tohoto kraje jsou Szürkebarát (Pinot gris) a Chardonnay. Z tradičních maďarských odrůd jsou to Kéknyelü, Juhfark, Furmint, Hárslevelű (Lipovina), Rizlink a Sauvignonu Blanc. Modré odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon a Pinot noir konkurují červeným vínům z oblastí Villány a Szekszárd.

Panonská vinařská oblast zahrnuje vinařské regiony Pécs, Szekszárd, Tolna a Villány a je nejteplejším, nejvyhledávanějším a nejrychleji se rozvíjejícím vinařským krajem Maďarska. Nejjižnější vinařská oblast Maďarska, Villány, leží blízko chorvatských hranic. Villány by se mohla stát synonymem vinařského úspěchu v postkomunistickém Maďarsku. Najdete zde širokou paletu zejména červených a rosé vín. Nejslavnější vinice se táhnou na svazích Szársomlyó a bývají označovány za nejteplejší v Maďarsku. Odrůdovou skladbu v této oblasti vytvářejí mezinárodní Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Kékfrankos. Blá vína v oblasti nejsou příliš rozšířena, v malém množství se zde pěstuje Chardonnay, Olaszrizling a Rizlink.

Vinařská oblast Maďarska Tokaj má specifické klima a přírodní podmínky. Tokajské víno je pro Maďary velmi úspěšným vývozním artiklem. Tradice vína z Tokaje jsou známá po dlouhá staletí. Již v 13. století byli do oblasti zváni italští a vlámští odborníci na víno. Víno Tokaj za svou kvalitu v této oblasti vděčí kombinaci půdních a klimatických podmínek, přezrálosti odrůd, výskytu ušlechtilých plísní, způsobu výroby a uskladnění v místních sklepích. Oblast se nachází na severovýchodě Maďarska se mezi Tisou a Hernádem, kde se zvedá do nadmořské výšky 300–600 m n. m. pohoří sopečného původu Tokajské vrchy. V Tokaji jsou vinice osázeny především odrůdami Furmint, Hárslevelű (Lipovina), Muscat Lunel, Zéta a téměř zaniklou odrůdou Kövérszőlő. Ačkoli se zde vyrábějí v malém množství i suchá vína, oblast je vyhlášena především sladkými víny Tokaji Aszú.

Severovýchodní oblast Maďarska zahrnuje region Mátra, Býčí krví proslulou oblast Eger a oblast Bükk. Tato oblast je charakteristická dlouhými zimami  a minimem srážek. Město Eger je nejdůležitějším vinařským a obchodním střediskem v Maďarsku. Pod hradem a velkou částí Egeru se rozprostírají rozlehlé a členité vinné sklepy. Tato podoblast je známá především červenými víny. Naopak v oblastech Mátra a Bükk jednoznačně preferují bílé odrůdy. Mezi modrými odrůdami převládá Kékfrankos (Mátra 7,4 %, Eger 19,2 %, Bükkalja 14,6 %), následují Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon. Světoznámým pojmem je již po celá století egerský Bikavér. Jedná se o cuvée vyráběné minimálně ze tří odrůd. V minulosti byla jeho základem Kadarka, tu však postupem času vytlačila méně náročná Kékfrankos. Tu doplňují zejména odrůdy Cabernet Sauvignon, Portugieser, Zweigeltrabe nebo Merlot. Zajímavá červená vína ovšem nalezneme i v regionu Mátra, který je domovem především bílých aromatických vín. Na rozlehlých vinicích oblasti narazíte nejčastěji na Rizlingszilváni, Muscat Ottonel, Szürkebarát (Rulandské šedé), Olaszrizling a Chardonnay, které doplňují Irsai Olivér, Tramini, Leányka, Zöld Veltelini, Hárslevelü, Cserszegi füszeres. V Egeru a Bükku se na špici drží Leányka, ačkoli za nejvýznamnější odrůdu tu bývá považován spíše Olaszrizling. Paletu bílých odrůd v obou regionech ještě významně doplňují Rizlingszilváni a Chardonnay.  K tradičním bílým vínům patří i Debröi Hárslevelü, Verpeléti Olaszrizling a dnes trochu opomíjená Egri Leányka. V těchto severních maďarských regionech se vyrábí i skvělá vína pozdních sklizní s vyšším zbytkovým cukrem.