Zboží v akci
Švýcarsko
Vinařství francouzského Švýcarska
Se svými 11.000 ha vinic je západ země zdaleka nejproduktivnějším vinařským regionem Švýcarska.
Skoro polovina z toho se rozkládá na území kantonu Valais. Následují regiony kantonů Vaud, Ženevy, Neuchâtelu, Fribourgu a frankofonní oblasi kantonu Bern, Lac de Bienne. Hlavní bílou odrůdou je Chasselas (Chrupka bílá), která podle místa vysazení produkuje velmi rozlišné „crus“ a jejíž denominace se mění v každém z kantonů: Ve Valais na svazích horního toku Rhôny se jmenuje Fendant, v Ženevě Perlan, který je produkován hlavně ve vesnicích Satigny, Dardagny a Cologny . Na březích Neuchâtelského jezera se jmenuje Neuchâtel, zatímco v kantonu Vaud se této odrůdě dostává označení podle apelace původu prestižních jmen vesnic, které představují symboly degustačních objevů: Mont-sur-Rolle, Féchy, Bonvillars, Epesse, Saint-Saphorin, Dézaley, Yvorne, Aigle atd. Zde se vinice rozprostírají převážně na svazích Ženevského jezera a regionu ústí Rhôny zvaného Chablais (nezaměňovat s burgundským Chablis!). Hlavním kladem těchto vín je, že představují neobyčejnou rozmanitost, a že věrněji vyjadřují originalitu charakterů jejich „terroirů“, než samotné specifikum vcelku neutrální odrůdy Chasselas. Jestliže Chasselas zůstává zdaleka nejrozšířenější bílou odrůdou ve francouzském Švýcarsku, modré odrůdy Pinot Noir a Gamay pocházející z blízkých francouzských regionů Burgundska a Beaujolais zaznamenaly v posledních letech velký rozmach. Hrozny těchto ušlechtilých odrůd se lisují odděleně nebo společně. Vína jsou komercializována pod jménem odrůdy nebo jako obdržená assemblage, např. „Dôle“ ve Valais. Je třeba říci, že Valais je mistrem světa v počtu odrůd pěstovaném na jeho území - ať již lokálního původu nebo ze vzdálených krajů: bílých je 27 a červených 30. Nelze říci, že by se všechny obchodně využívaly, ale hlavní zásluha jejich pěstitelů spočívá v tom, že v dnešním světě komerčního zpracování nejúspěšnějších odrůd, tedy při „kokakolizaci“ chutí celosvětové produkce, zůstává ve středu Evropy ostrov, který nám uchránil světové dědictví odrůd na pokraji vyhynutí.
Citujme několik příkladů: Sylvaner přivezený do Valais z Německa v polovině devatenáctého století se pěstuje pod apelací Johannisberg, Pinot Gris dává zdejší Malvoisie, staré místní odrůdy dávají excelentní Petite Arvine, Amigne, a Païen, přibuzný alsaskému Tramínu. Ermitage je pěstovaná z odrůdy Marsanne, a ke zpracování Humagne rouge a Cornalin se pěstuje odrůdu Syrah.
Vinařství německého Švýcarska
I když německy hovořící část Švýcarska není právě typicky vinařským krajem, i zde lze nalézt zajímavá vína.
Se svou plochou 2.500 ha ve východním Švýcarsku jsou zdejší vinice rozprostřeny na území východní, severní a střední časti země. Vína mají čistě místní význam a v místě produkce se také konzumují. Je třeba poznamenat, že také o tato vína v poslední době zájem stoupá a nabídka tuto poptávku nestačí uspokojit.
Prakticky jediná modrá odrůda Pinot Noir byla zavedena do kantonu Graubünden v časech třicetileté války. Tato odrůda je ale postupně nahrazovaná odrůdami bílými jako Räuschling a Elbling. Nejrozšířenější bílá odrůda je však u nás dobře známý Müller-Thurgau (kříženec odrůd Sylvaner a Riesling). Kromě této jsou ještě významněji zastoupeny i odrůdy Pinot-Gris a Gewürztraminer. Vinařské regiony jsou mnohem rozdrobenější než je tomu ve francouzském Švýcarsku, a jsou situovány hlavně v okolí Curyšského jezera, dále pak v údolí Rýna v kantonech Schaffhausen, Basilej, Solothurn a na svazích Bodamského jezera v Thurgau.
Vinařství italského Švýcarska
Vinařské regiony jižního Švýcarska v kantonu Ticino a v italofonní části Graubündenu zvané „Mesolcina“ jsou ideálně předurčené k produkci vinné révy.
Teplotně je to téměř ideální země, kde jsou zimy mírné a nehrozí jarní mrazy, netrpí nedostatkem dešťů, ale naštěstí zde vydatné srážky spadnou v několika určitých periodách a potom kraluje slunečné počasí po většinu roku. Perioda květu a vinobraní se pravidelně dobře vydaří. Až do katastrofické epidemie phyloxery v 19. století se počítaly tyto regiony se 7.000 ha mezi nejproduktivnější ve Švýcarsku. Dnes je se svými 900 hektary Ticino mezi švýcarskými vinařskými kantony na čtvrtém místě. Kdysi pěstované odrůdy byly místní (Bondola) nebo piemontské. Od druhé světové války postupně vytlačila odrůda Merlot, přivezená z Bordeaux, místní vinné druhy a americké hybridy. Dnes jsou červená vína z odrůdy Merlot velmi vyhlášenou specialitou a synonymem švýcarských jižních vín. Velkou raritou mezi bílými víny pak zůstavá Merlot Bianco. Vinice v kantonu Ticino se rozkládají v regionu Sopra Ceneri na severním konci jezera Maggiore a v údolí Levantina, v regionu Sotto Ceneri v okolí jezera Lugano a jižní části kantonu v okolí města Chiasso, podél italských hranic.
