Chorvatsko

Chorvatsko má celou řadu vinařských oblastís předpoklady pro výrobu skvělých místních vín. Chorvatská vína se řadí k nejlepším na světě.Chorvatská vína jsou výrazná a skvěle se hodí ke konzumaci mořských plodů. Vinice v Chorvatsku jsou rozděleny na dvě základní oblasti - pobřežní a kontinentální. Tyto vinařské oblasti se dále člené na 12 podoblastí. Každá z těchto oblastí se vyznačuje různými podmínkami, a to jak geografickými, topografickými, geologickými, tak i ekonomickými. Vinařské oblasti Chorvatska se také liší klimatickými podmínkami. Díky těmto podmínkám nalezneme na chorvatských vinicích skvělé odrůdy různých kategorií a typů vín, což dáváchorvatské vinařské oblasti pestrost. Mezi oblasti s největším množstvím pěstovaných odrůd patří ostrovy Hvar, Brač, Vis, Korčula, Lastovo a poloostrov Pelješac.

V roce 2009 Chorvatsko šokovalo celý svět získem osmi zlatých medailí na prestižní světové výstavě vín. Současná produkce chorvatských vín je více než 50 milionů lahví ročně.

Vinice v mnoha chorvatských oblastech jsou ekologicky certifikovány, je zde velký rozvoj bio zemědělství a bio vinohradnictví. Pěstování ovcí a koz poskytuje ekologické hnojivo a časté větry od moře minimalizují riziko hniloby a plísní.

Vinařská kontinentální oblast Chorvatska

V této oblasti Chorvatska se vinná réva pěstuje na vinicích již od středověku, vlivem šíření římské říše a později i křesťanství. Kontinentální oblast Chorvatska se dělí na 7 regionů.

Podoblast Podunavlje

Podunavlje se skládá ze tří základních vinařských podoblastí - Erdut, Simia a Baranja. Nejčastěji pěstovanými bílými odrůdami v této oblast jsou Graševina, Traminac, Pinot Bijeli, Rizling Rajnski, Chardonnay, Sauvignon, Muškat Ottonel a z modrých odrůd jsou to Cabernet Franc, Frankovka, Merlot Crni, Pinot Crni. Nejznámější vínem z této podoblasti je Iločki Traminac.

Podoblast Slavonie

Slavonie je největší vinohradnickou oblastí v Chorvatsku a rozkládá se v okolí měst Džakovo, Kutjevo, Slavonski Brod. Především v oblasti Kutjeva se produkují velmi kvalitní vína. Vinařství z této oblasti produkují především vína bílá, zastoupena jsou i vína červená i růžová. Vinohradnictví a vinařství má v této podoblasti dlouhou tradici. Vinné sklepy Kutjevo byly založeny již ve 13. století církevním řádem Cisterciáků, kteří zde zasadili první vinice již v roce 1232 a vinohradnictví se věnovali až do 18. století. Nejznámějšími víny pěstovanými na vinicích této oblasti je Graševina (Ryzlik rýnský), Chardonnay, Silvanac Zeleni, Pinot Bijeli, Pinot Crni a Frankovka. V oblasti kolem Kutjeva je množství velkých vinařských závodů s produkcí kvalitních vín jako Krauthaker, Kutjevo d.d. nebo Vinarija Zdjelarevič.

Podoblast Moslavina

Vinice na jižních svazích nad Moslavinou poskytují ideální podmínky pro pěstování révy. Z pěstovaných odrůd jsou nejvíce rozšířeny Moslavac - Furmint, Graševina, Pinot Bijeli a Semillon.

Podoblast Prigorje – Bilogora

Tato podoblast se nachází se v okolí měst Dugo Selo a Záhřeb. Nejrozšířenější odrůdou tohoto regionu je Graševina.

Podoblast Pokuplje

Pokuplje je nejmenší vinohradnickou podoblastí s necelými 2000 hektary vinic. Z tohoto regionu pochází vinná odrůda Petrinjska ranina.

Podoblast  Plešivica

Podoblast chorvatského pobřeží Plešivica se nachází na jižních svazích v okolí měst Plešivica, Okić, Samobor, kde je víno pěstováno již od roku 1370. Podoblast je známa především produkcí bílých vín jako jsou odrůdy Ryzlink rýnský, Chardonnay, Neuburské, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Tramín červený, Gewurztraminer, Sauvignon, Sylvánské zelené.

Podoblast Zagorje – Međimurje

Jedná se o vinařskou podoblast středního Chorvatska v kopcovitém terénu. Oblast je vyhlášená pěstováním starých bílých odrůd jako je Belina, Lipovina, Plavec Žuti a další. Tyto odrůdy jsou dnes pěstovány na vinicích v malém množství. Vína z této oblasti jsou lehká, s dostatečným obsahem kyselin. Z klasických odrůd jsou nejvíce pěstovány Graševina, Silvanac, Traminac, Pinot bijeli, Muškat Ottonel. Z červených odrůd se pěstují Frankovka a Portugizac, ale pouze okrajově.

Vinařská přímořská oblast Chorvatska

Přímořská vinařská oblast Chorvatska zahrnuje především ostrovy a přilehlé pobřeží, které se dělí na 5 regionů.

Podoblast Istra

Historie vína v této oblasti je známa více než 2000 let, kdy sem pěstování vína rozšířili Římané za vlády Marca Aurelia. Istrijské víno je poezie chuti a vůně, což dokazuje místní přísloví: Víno pochází z vinné révy a mléka z kozy. Z bílých odrůd v této oblasti jsou známy především Malvasia Bianca, Malvasia Nera, Chardonnay, Momjan (Muskat), Pinot Blanc, Pinot Gris, Sauvignon. Z červených odrůd je to stará místní odrůda Teran, Červený muškát, Merlot, Pinot Noir, Cabernet Sauvignon, Borgonja, Refošk.

Podoblast Hrvatsko primorje

Hrvatsko primorje zahrnuje oblast Kvarnerských ostrovů, ostrovy Rab a Pag. Na rozdíl od Istrie, kde produkce větší a rozmanitější, jsou vinice na těchto ostrovech poměrně malé a produkují zejména jakostní víno Žlahtina.

Podoblast Sjeverna Dalmacija

Severní podoblast zaujímá cca 3600 ha vinic, rozdělených do 8 vinařských tratí:  Zadar - Benkovac, Biograd, Benkovac Stankovci, Promina, Pirovac, Knin, Drnis, Šibenik, Primošten. Z bílých vín je nejvíce rozšířena odrůda Trbljan a z červených vín Primošten Babić a Oklaj Žutina. Největší výrobní střediska pro zpracování vína v této oblasti jsou v Zadaru, Šibeniku a Benkovacu.

Podoblast Dalmatinska zagora

Podoblast Dalmatinska zagora je rozdělena na tří vinařské tratě - Imotski, Vrgorac a Sinj Vrlika. Kromě tradičních odrůd jako Ninčušu, Debit a Trnjak je zde zastoupena i odrůda Kujundžuša, která dává lehká a svěží vína.

Podoblast Srednja i južna Dalmacija

Vinařská chorvatská podoblast střední a jižní Dalmácie zahrnuje největší počet vinohradů z celé Dalmácie. Stejně jako na Istrii má i zde pěstování révy vinné dlouhou tradici. První zmínky pocházejí už z dob 385 př. Kr. Jedná se o vinice na ostrovech Mljet, Korčula, Lastovo, Vis, Hvar, Brač a Šolta a pět vinohradů na pevnině: Kaštela – Trogir, Split – Omiš – Makarska, Neretva, Konavle a poloostrov Pelješac.

Hlavní pěstovanou odrůdou je autochtonní Plavac mali, odrůda, ze které je vyráběno světoznámé víno Ivan Dolac, ale i Pelješ, Dingač. Z bílých odrůd se zde nejčastěji pěstuje Pošip, Bogdanušu. Nejproslulejším vínem severní Dalmácie je primoštenský Babič, výborné červené suché. Nejrozsáhlejší nabídku dobrých kvalitních vín nabízejí vinice v okolí Šibeniku - Šibenický Babič, Plavina, Opol rosé, Dalmatiner.

V jižní Dalmácii, soustředěné kolem poloostrova Pelješac, je nejrozšířenější odrůdou červeného vína Plavac Mali, která je potomkem odrůdy Zinfandel. Odrůda je v této oblasti nazývána někdy místním názvem Crljenik Kašteljanski. Nejznámější značky vín z této oblasti jsou vína Ivan Dolac a Pelješ, Dingač. V Murvici na Brači roste jedna z nejlepších variant odrůd Placac. Na Hvaru najdete vína Bogdanuša, Drnekuša, Prč a Mekuja i vynikající Zlatý Plavac nebo Faros.