Vinařství Víno z Kobylí hledejte ve Velkopavlovické vinařské podoblasti jihovýchodní Moravy. Vinná réva se na území Kobylí pěstuje již osm set let. Už tehdy se teplomilné rostlině dařilo na zdejších slunných stráních obrácených k jihovýchodu a jihozápadu. Na současné ploše 152 hektarů pěstujeme nejtradičnější odrůdy jako například Frankovka, Tramín červený, Svatovavřinecké nebo Modrý Portugal. Ideální polohy našich vinic a unikátní mikroklima dovolují hroznům dobře vyzrát a našim technologům tak vytvořit víno vynikající jakosti. Nabízíme proto i další časem prověřené odrůdy, jako jsou například: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Neuburské, Sauvignon, Ryzlink rýnský i vlašský, Sylvánské zelené, Pálava, Moravský muškát, Rulandské modré a André.

Vinařská společnost v Kobylí vznikla spontánně v roce 1928, tedy v prvorepublikové době. Drobní vinaři se spojili kvůli společnému zájmu o pěstování a ochranu vinné révy. Navazujeme proto na tradici, která zavazuje. S roční produkcí 700 000 lahví jsme se stali jedním z významných tuzemských výrobců vína. Osm století tradice pěstování vinné révy na slunných kobylských stráních připomíná příběh vína z Kobylí, které prošlo během svého vývoje zajímavou historií. Vína ovlivněná bohatými zkušenostmi a vinařským umem, které jsou v Kobylí předávány z generace na generaci, přinášejí nejen místně typický projev, ale také vytříbenost díky moderním postupům školení.

Historie vinařství v Kobylí

Před osmi sty lety vznikly vinice nacházející se na lokalitách, které v současnosti patří vinařství Víno z Kobylí. Počátky vinařství na těchto viničních tratích se datují do období 13. století. Tehdy Boček z Obřan daruje cisterciánským mnichům své vinice a další část majetku, aby založili Žďárský klášter. Hospodářsky orientovaní cisterciáci byli ve vinohradnictví velmi zdatní, zaváděli nové metody jak při obdělávání vinic, tak i při lisování a uchovávání vína. Ve 14. století se začali produkci vína věnovat také brněnští měšťané, kteří převzali již lety prověřené zkušenosti s pěstováním vinné révy a navázali tak na tradici církevních a klášterních institucí.

První velký rozkvět obchodu s vínem je spjat s obdobím vlády Karla IV, který měl nejen víno rád, ale dal jeho pěstování také právní rámec. Vydal královský mandát, v němž nařizoval zakládání vinic na vhodných místech, osvobodil majitele nově založených vinic na 12 let od všech daní a dávek a stanovil tresty pro všechny, kdo by chtěli vinicím škodit.

Rozkvět vinohradnictví ovšem zpomalila také na území Kobylí husitská revoluce. Ještě hůře situace vypadala v 15. století, kdy velmi citelně zasáhly tento region česko-uherské války mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Kobylí zůstalo úplně opuštěné, stejně jako desítky dalších obcí a osad v okolí.

Obnova viničních hor, jak se tehdy dnešní viniční tratě nazývaly, opět nastává v 16. století. Názvy jednotlivých viničních tratí vznikaly buď od určitého biologického druhu, který se v krajině vyskytoval, jako například Sovinky, či byla odvozena z německého pojmenování pro Plumlovskou horu – Plumberg, ze kterého nakonec vznikl název Lumperky. V předbělohorské době prožívali zdejší vinaři období nebývalého rozmachu.

Na obnově kobylských vinohradů po nepřejícím 17. století se podíleli brněnští měšťané a do jisté míry i představitelé feudální vrchnosti. Víno se stalo i v poválečné době žádanou komoditou. Svěží vítr a lepší časy nastaly znovu o století později. Zvýšila se vinařská produkce a víno se postupně zkvalitnilo a stávalo se velice žádaným. Moravské vinařství do značné míry ovlivnilo vydání Všeobecného vinohorenského zřízení pro markrabství Moravské z roku 1784, které zrušilo a nahradilo dosavadní horenské řády. Vinařská a soudní samospráva přestala existovat. Vinice mohly být zakládány kdekoli, tedy i na bývalých pastvinách a úlehlích a již netvořily uzavřené celky jako v předešlých dobách. Nový rozvoj vinic vedl v Kobylí k nebývalému rozvoji poddanských lisoven a sklepů. Zřizovaly se v těsné blízkosti osady, ale i v obytné zástavbě. Větší intenzita výstavby sklepů umožnila kobylským vinařům kvalitnější školení vína, čímž se zvýšila i jeho tržní cena. Podstatně vyšší hodnoty dosahovaly starší ročníky, které se staly zárukou jakosti a většího zisku.

V průběhu 19. století byly vysazovány rozmanité odrůdy vinné révy. V revolučním období kolem roku 1848 se zvýšila nabídka levnějších zahraničních vín, vzrostla konzumace domácích kořalek a ovocného vína, a tím poklesl i zájem o viniční hospodaření. Vinice se začaly přeměňovat na sady, bramborová nebo obilná pole. Přesto se řada vinic udržela. Ani druhá polovina 19. století nebyla pro vinaře jednoduchá. Tentokrát bojovali s nepříznivými klimatickými podmínkami a objevilo se několik biologických škůdců a houbových chorob. Na začátku dvacátého století se celoevropská pohroma způsobená révokazem nevyhnula ani vinohradům v Kobylí. Moravské vinařství procházelo v první polovině 20. století významnou proměnou. Stále se zvyšující poptávka a zájem o nové odrůdy vinné révy, o jejich pěstování i ochranu, kladly velký důraz na informovanost a vzdělanost vinařů. V roce 1938 bylo samotnými vinaři založeno vinařské družstvo, na jehož tradici navazuje Víno z Kobylí.

Lokalita

Díky příznivým polohám zdejších viničních tratí a vhodným klimatickým i půdním podmínkám se v Kobylí daří většině bílých odrůd vinné révy, ale lokalita je zejména proslavená produkcí unikátních červených vín. Mezi typické modré odrůdy patří například Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. Z uvedených modrohorských odrůd je možné také produkovat vína originální certifikace (VOC). Obec Kobylí se rozprostírá v údolí říčky Trkmanky. Okolí obce náleží ke karpatské soustavě, která je v této části Moravy představována oblastí Středomoravských Karpat. Celý kobylský prostor je tvořen její částí, Kyjovskou pahorkatinou. Severovýchodní část katastru zasahuje do bývalé vnitrozemské delty, v níž bylo kdysi Kobylské jezero s mírně slanou vodou. Charakteristický obraz obce vytváří zvlněný, místy silně svažitý terén, v nižších bodech přecházející v drobná údolí.