Hovoříme-li o historii vína, nejprve musíme vědět, že díky cukrům koncentrovaným v hroznech a hojnosti jejich šťávy mají hrozny tendenci kvasit přirozeně. Takže když jsou hrozny zralé, jejich šťáva vstupuje do kontaktu s kvasinkami přirozeně přítomnými v jejich slupce, a pokud se tak stane v nádobě, šťáva zkvasí sama. Je možné představit si člověka v době kamenné, jak ukládá zralé hrozny do nějaké nádoby a na čas na ně zapomíná a nechává je náhodně zkvasit. Je nemožné zjistit, kdo vypil toto první náhodně vzniklé víno.
Velké civilizace ve starověkém Řecku a Římě kladly původ vína do pravěku. Egypťané se zmiňovali o roční sklizni, vinicích a jménu výrobce vína v jejich džbánech. V Babylónii vydali zákony pro provozování obchodů s vínem. Byly nalezeny pecky vinné révy pěstované na Kavkaze, na východ od Černého moře, staré asi sedm tisíc let.
Antičtí Řekové a po nich Římané vyhradili vínu významné místo ve svých životech. Je známo i pěstování révy v Persii a Indii. Naproti tomu v předkolumbovské Americe tamní kultury nikdy víno neobjevily, přestože divoce rostoucí réva tam existovala. Římané, jejichž rozmach se shoduje s dobou řeckého úpadku, převzali řecké bohy a přizpůsobili je svým potřebám. A tak se Dionýsos změnil v Bakcha. Bůh vína Bakchus se stal spasitelem a jeho kult se rozšířil především mezi ženami, otroky a chudými do té míry, že se ho vládci neúspěšně snažili zakázat. Také Starý zákon je plný zmínek o vinicích a země nazývaná v bibli Kanaán byla svým vínem proslulá. S pádem římské říše převzala kontrolu nad pěstováním vína církev. U všech klášterů se začala pěstovat réva a vznikaly oblastní sklepy. Tito mniši byli první, kdo studovali půdu, přetvářeli révu výběrem nejlepších rostlin, experimentovali s roubováním a vybírali pole chráněná před mrazem, kde hrozny lépe zrály. Obklopili své nejlepší vinice zdí. Veškeré jejich úsilí směřovalo k výrobě vína nejen pro potřeby mše, ale také na prodej, protože mniši hráli zásadní úlohu v obchodu s vínem po celý středověk.Příklad církve následovali velcí feudální pánové, kteří zřizovali sklepy na svých hradech a zakládali vinice obrovského rozsahu.
Víno z Malagy je jedno z nejstarších ve Španělsku. V Malaze vznikla rozhodnutím Katolických králů v roce 1487 první organizace pěstitelů révy zvaná Bratrství vinařů. Do té doby se víno pilo v roce sklizně, když se blížilo nové vinobraní, cena “starého vína” rychle klesala, ale umění uchovávat víno v sudech nebo láhvích se stalo klíčovým okamžikem v historii kvalitních vín.
Ve francouzském Midi se v roce 1860 objevila nejničivější pohroma pro révu: révokaz, hmyz velikosti špendlíkové hlavičky, který ničí révu tak, že se živí šťávou z jejích kořenů. Přišel ze Severní Ameriky na parních lodích, které začaly křižovat oceán dost rychle na to, aby přítomný parazit přežil cestu. Postihl celou Evropu. Ve Španělsku se révokaz objevil v 1878 v obci Moclinejo v Malaze. Šlo o keře muškátu k výrobě rozinek. S výjimkou některých ostrovů, např. Kanárských ostrovů, révokaz bez výjimky devastoval vinice téměř na celém španělském území. Po 40 letech zkázy bylo nalezeno řešení s révou naroubovanou na americké podnože. Tyto rouby byly imunní. Ale révokaz nebyl jediný problém: dvě nemoci, padlí a perenospora, zaútočily na evropské vinice ve stejné době. Doba neustálých katastrof pro španělské a evropské vinařství.
Už ve 20. století svět vína musel věnovat velkou část svého úsilí na překonání krize z druhé poloviny devatenáctého století. Na základě těchto problémů a s cílem překonat důsledky révokazu a ekonomické krize se poprvé vyvinuly vinařské zákony, které se snažily zabránit falšování velkých značek vín pomocí běžného vína, míchání vín apod. Tak vznikly značky původu a předpisy pro odrůdy, teritoriální omezení, metody štěpování, toto vše podle předpisů, které poskytují systém záruky pravosti. Na žádost vinařů z Malagy vznikla regulační rada značky původu Malaga, která byla vytvořena v roce 1933, a její předpisy byly schváleny 20. října 1937. Současný předpis byl schválen 9. ledna 2001. Tímto předpisem se stanoví způsob výroby a charakteristiky všech vín pod značkou původu Malaga a Sierras de Málaga. V posledních letech se rozvinuly výzkumné programy, zlepšování kvašení, zrání, výroby. S touto větší znalostí přišla větší kontrola a postupně během let se zlepšily techniky poskytující vyšší kvalitu tomuto tekutému zlatu. Konzumace vína se stala celosvětovým fenoménem a vytvořila se takzvaná “kultura vína”, ke které by se nikdo neměl obracet zády.
Toto dezertní víno se tedy vyrábí se ve Španělsku v okolí města Malagy. Připravuje se hlavně z bílé odrůdy Pedro Ximenez a Muscatel jejichž hrozny se nechají po sklizni dále zasychat na slaměných rohožích. Na výrobu tmavé Malagy se bere jen nejakostnější mošt z prvního lisování, který se nechá prokvasit, a teprve hotové bílé víno se dále upravuje přídavkem alkoholické mistely, mistely konzervované kysličníkem siřičitým a tmavého sirupu arrope vyrobeného zahušťováním révového moštu při vysokých teplotách až na 2/3 jeho objemu. Barva se upravuje přídavkem coloru, což je připálený zahuštěný révový mošt. Různými podíly jednotlivých přísad se vyrábí i celá řada typových vín.