Jihozápadní Francie

Dostáváme se na jih od slavné Bordeaux, do regionu známého pod označením Sud-Ouest, nebo také Jihozápad Francie. Vína z této oblasti jsou poměrně málo známá, ačkoliv se těm z Bordeaux charakterem a odrůdovým složením nezřídka podobají. 

Historie pěstování révy je v oblasti Jihozápadu Francie dokonce starší než v Bordeaux. Mladší a severněji položená vinařská oblast však prvotní náskok rychle odmazala a na úkor Sud-Ouest se nakonec prosadila. Vztahy mezi oběma regiony nejsou historicky příliš vřelé. Důvodem je přístav Bordeaux, ze kterého se v průběhu středověku expedovala většina vín na zahraniční trhy, zejména Velké Británie. Ve 13. a 14. století se podařilo zástupcům regionu Bordeaux prosadit nařízení (police des vins), které zakazovalo expedovat z přístavu víno z jiných regionů Francie, dokud nebyla vyexpedována většina vín z produkce Bordeaux. Vína z Jihozápadu Francie tak čekala dlouhé týdny či měsíce na svou chvíli a následně byla prodávána pod cenou, když už byla většina poptávky uspokojena. Nezřídka se stalo, že vína vyplula na svou cestu v době, kdy už v Bordeaux sklízeli nový ročník.

Bordeaux si v průběhu staletí vydobylo svou slávu, zatímco Sud-Ouest stále bojuje o své místo na slunci. Upřímně sami k tomu přispívají i místní vinaři, kteří nejsou schopni svá vína prodávat pod společným označením Vins du Sud-Ouest, nýbrž propagují své vlastní apelace. Nepoučený konzument tak prakticky neví, odkud takový Bergerac, Tursan nebo Buzet pochází, a co si pod těmito víny vlastně představit. Je pak mnohem jednodušší a na první pohled jistější volbou sáhnout po „prověřené“ značce Bordeaux.

Vinařská oblast Jihozápadu Francie je rozlohou vinic přes 16 000 hektarů o něco menší než Česká republika. Regionu dominují červená vína, a co se týká odrůd, najdeme zde typické „Bordeaux směsky“, tak odlišná vína z odrůd jako Tannat, Petit Manseng nebo Négrette. Co se týká apelací, tak do skupiny „jako bordeaux“ patří Bergerac, Buzet, Cahors, Côtes de Duras nebo Côtes du Marmandais.

• Bergerac leží v okolí stejnojmenného města a místní vinaři produkují zejména vína směsí Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot. Na celkem 8 000 hektarech vinic lze ovšem nalézt i bílé odrůdy, jako například Sémillion nebo Sauvignon Blanc. Místní vína byla označována jako Bordeaux až do 20. století, kdy byly hranice Bordeaux posunuty více na sever. Bergerac je nejvýznamnější oblastí Jihozápadu Francie, ročně se tu vyprodukuje přes 40 milionů lahví vín, z nichž 60 % jsou červená vína, 35 % bílá a zbytek je růžových. Většina místních vín se vypije ve Francii, do zahraničí směřuje zhruba 15 % produkce, nejčastěji do Velké Británie, Belgie nebo Německa.
• Cahors je velmi známou apelací je v rámci regionu Jihozápad oblast , a to zejména díky svým „černým vínům“, při jejichž výrobě se v minulosti šťáva hroznů přiváděla do varu, aby byla barva vína opravdu intenzivní. Město město v departementu Lot nacházející se v regionu Midi-Pyreneés, které proslavilo především víno sytě rudé barvy zvané francouzsky „Carte noire", známé již od dob středověku. Jedná se o velmi tmavou odrůdu červeného vína s názvem Malbec, proto název černé. V minulosti se o červeném vínu z oblasti okolo Cahors říkalo, že se jedná o nejslavnější víno z Francie, neboť tato výborná vína se zde lisovala už od ranného středověku. Velmi si je oblíbil král František I., který jim dával přednost před bordeauxskými víny a pilo se například na svatbě Jidřicha Plantageneta s Eleonorou Akvitánskou. Toto víno miloval i papež Jan XXII., ruský car Petr Veliký či spisovatel Ernest Hemingway. Díky letním vedrům a specifické půdě mají vína z Cahors sklony k plnosti, ovšem na rozdíl od vín z Bordeaux jsou více zemitější. Vinohrady této oblasti dnes patří ke starým a osvědčeným. Poloha vinic pod 300 m n. m. na svazích řeky Lot nechává ihned po ránu koupat révu ve slunci a poskytuje ideální podmínky pro růst i zrání odrůdy Malbec i dalších vín. Vinohrady v reginou Cahors obsadily i hlavní část planiny nad velkými meandry řeky Lot od Duravelu po Mercués. Hlinitá půda s obsahem vápence se starými třetihorními naplaveninami uloženými na kamenitý, místy vystupující, podklad je pokryta oblázky dávné řeky. Půdu v údolí tvoří hlavně červená hlína s výraznou příměsí vápencových kamenů. Kamenitá jílovitá půda se zase vyskytuje na svazích a vše dohromady dodává vínům stálou strukturu a eleganci. V oblasti převažují především keře révy z odrůdy Malbec, dále se vyskytují i jiné původní odrůdy jako Merlot, Tanat, Braucol a několik historických, jinde méně používaných odrůd. Vinohrady byly v oblasti obnoveny v letech 1965-75 novými keři, jejichž hrozny jsou pečlivě protrhávány po odkvětu, listy jsou částečně odstraněny, aby bylo co nejlépe zajištěno dozrávání optimálního množství vína. Réva se raduje z ideálního oslunění, větry se nad krajinou točí celý rok a lehký vánek mírní nástup horkých jarních dnů i letních veder. Tím umožňuje hroznům skvěle vyzrát. Mikroklima se vyznačuje velkými změnami teploty během dne, jak slunce postupně osluní různé části svahů hlubokého údolí. V současné době se objevuje především na stolech nejlepších francouzských hotelů. V dobách nedávných se místní vinaři museli vypořádat nejprve s pohromou v podobě mšičky révokazu a v roce 1956 s krutou zimou, která zničila co ještě na vinicích zbývalo. Postupně došlo k nové výsadbě většiny vinic a dnes tak oblasti dominuje odrůda Malbec. Vína z Cahors, která se honosí apelačním označením AOC, musí obsahovat hrozny odrůdy Malbec alespoň ze 70 %. Tato odrůda má na rozdíl od většiny červených odrůd barvivo i vdužině bobulí, ne jen ve slupce. Na rozdíl od Bordeaux zde ovšem hraje první housle, i když ji vinaři v některých případech až do 30 % doplňují o Merlot nebo Tannat. Ačkoliv se v rámci regionu Cahors produkuje i menší množství růžových a bílých vín, označení AOC Cahors mohou mít pouze vína červená. Víno z tohoto regionu je vynikající kvality, přitom ne unifikované a každý rok stejné. Umožní každému hledat, srovnávat a poznávat nuance jak mezi odrůdami navzájem, tak i mezi ročníky stejného vinohradu a vinaře. Vína z regionu Cahors jsou oblíbená zvláště u lidí, kteří rádi objevují nové chutě a neočekávají stále stejné víno bez ohledu na původ.
• Cotes de Duras je apelací, které jsou svým stylem podobné Bordeaux, kde se kromě červených vín produkují i zajímavé a svěží Sauvignony. Okud se vydáte více na východ nebo na jih, začne být nabídka vín a pěstovaných odrůd stále rozmanitější.
• Gaillac leží severovýchodně od města Toulouse. Vyrábí se tu široká škála vín od lehkých bílých, těžkých červených až po trpká šumivá vína. Z bílých odrůd zde důležitou roli hraje Mauzac, aromatická odrůda, se kterou se lze setkat i v sousedním Languedocu a která je jednou ze sedmi povolených odrůd pro výrobu bílých vín v Bordeaux. Mauzac se často míchá spolu s Chardonnay a Chenin Blanc. V rámci červených vín se setkáte s odrůdami jako Braucol, Duras, Gamay nebo Syrah.
• Madiran je mnohem více na jih a na západ, do oblasti Pyrenejí. Pro jeho produkci se používají hrozny odrůdy Tannat, díky které jsou vína výrazně zbarvená, silná a s vysokým obsahem tříslovin. Díky těmto charakteristikám v poslední době stále vyhledávanější. Ročně se zde v oblasti nalahvuje asi 10 milionů červených vín. Pro zjemnění odrůdu Tannat někdy vinaři míchají s Cabernetem Sauvignon, Caberbet Franc nebo místní odrůdou Fer Servanou. Vína s označením Madiran nejlépe chutnají po několikaletém zrání na lahvi, kdy se obrousí jejich ostré hrany.
• Jurancon ležící v okolí města Pau. Vyrábí se tu suchá vína plná tropického ovoce i sladká bílá vína podobná těm z Vouvray. Základem místních vín jsou odrůdy Gros Manseng, Pétit Manseng a Courbu. Ze zhruba 750 hektarú vinic se zde ročně vyprodukuje 4,5 milionů lahví vína, z nichž 70 % jsou suchá bílá.