Kategorie
Dios Vinotéka,víno (https://vinoteka.dios.cz/)

Tramín červený

Tramín červený (zkratka , název dle VIVC Traminer Rot) Tramín je jedna z nejstarších pěstovaných odrůd. Stal se praotcem většiny u nás známých odrůd a dodnes je oblíbeným objektem dalšího šlechtění. I přes konkurenci starších i zcela nových odrůd, zůstává nedocenitelný a nezaměnitelný pro vína s mimořádným buketem.

 je jednou z našich nejzajímavějších odrůd, přímo předurčenou pro naše severní vinohradnické oblasti. Jednak je jeho nezaměnitelní víno zcela výjimečné a nedaří se ho nahradit jinou, pokud možno plodnější a na pěstování příjemnější odrůdou, jednak nám dal celou řadu skvělých odrůd a dá se očekávat, že ještě nějaké vyšlechtěny teprve budou. Při koštech je druhou odrůdou která dojde, hned po Pálavě a zásluhu na tom mají v nemalé míře ženy, pro které je velmi atraktivní. Při ochutnávkách ve sklípku na něj často ani nedojde, přestože víte o v koutku zastrčeném demižónku, vinař si ho nechá pro sebe. A nebo aby ještě vylepšil dojem a zanechal výraznou vzpomínku, nabídne ho jako klenot ke konci ochutnávky, protože srovnání s Tramínem, obzvláště s vyšším zbytkovým cukrem, by ostatní odrůdy příliš poškodilo. Dá se předpokládat, že plocha osázená Tramínem časem ještě mírně stoupne a Tramín si to i přes nižší úrodnost a vyšší pracnost jistě zaslouží. Ne nadarmo se ve slovenské Modre traduje přísloví: Ryvola, kupca privolá.

Původ: Tramín je jednou z nejstarších kulturních odrůd a o jeho původu existují jen dohady. Podle novějších Rakouských genetických analýz, vznikl Tramín křížením s Vitis silvestris - divokou západoevropskou révou lesní, možná s některou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. O podobné odrůdě Vitis aminea psal římský spisovatel Plinius v prvním století n. l.. Je možné, že už to byl Tramín. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je uva Aminea z Thesálie v severním Řecku. V Italském jižním Tyrolsku je obec Tramin (taky Tramino, Termeno), kterou někteří také spojují s původem Tramínu. Prý prokazatelně rostl v okolí už koncem prvního století, ale jiné publikace uvádějí první zmínku z přelomu 9. a 10. století. Za bezpečně prokázané se dá považovat, že v 15. století se v Tyrolsku opěvuje víno z Tramínu a v análech obce Tramino je z té doby záznam, že desátek se platil „malým červeným tramínovým hroznem". Kupodivu počátkem 20. století pěstoval v této obci Tramín už jen jediný pěstitel a pěstování Tramínu v obci se obnovilo až po první světové válce. Ale podle některých pramenů může Tramín pocházet i z Maďarska, Rakouska či jihovýchodní Evropy. Ve Francii se zmiňuje Tramín už v 14. století pod synonymem Savagin a od 16. století do napoleonských válek bylo jeho pěstování značně rozšířeno. V Alsasku zůstal významnou odrůdou, patří mezi sedm ušlechtilých (noble) odrůd Alsaska. Tramín bílý se stále pěstuje v oblastech Jura a Arbois. Z Francie se pravděpodobně šířil na východ, ve Falci v Německu je zmiňován už v 16. století (dosud se zde nachází dosud produkční vinice osázená Tramínem již před 400 lety!), do Rakouska, Slovinska až po Moldávii.

Rozšíření: je v Evropě od pradávna velmi rozšířen. Je typickou odrůdou všech severních vinohradnických oblastí, od Alsaska (18 %, 2500 ha), přes Německo (0,8 %), Rakousko (1 %), Švýcarsko, severní Itálii, Českou i Slovenskou republiku, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Moldávii, Ukrajinu. Nový svět ho pěstuje v kanadské Britské Kolumbii, Oregonu, státě Washington (USA), na Novém Zélandu, a kde to chladnější mikroklima dovoluje i v Kalifornii a Austrálii, ale spíše v menším množství, protože jeho víno není komoditou typickou pro globální trh. Proto ani v Evropě nikde není odrůdou dominantní, spíše doplňkovou, kterou se ovšem pyšní každý výrobce. V některých oblastech a regionech Tramín obzvláště vynikl. Ve Francii je to Alsaská oblast Vosgnes Mountains. V ČR to jsou beřkovské, mělnické, mutěnické a velkopavlovické Tramíny. Já osobně nedám dopustit na tramíny z Čejkovic a Sedlece. Na Slovensku to jsou Tramíny z nitranska a vrábeľska. Ještě v třicátých letech 20. století byl Tramín v ČR zastoupen 4 % z plochy vinohradů, počátkem devadesátých let plochy poklesly na 2 %, dnes je to asi 3 %. Na Slovensku se pěstuje na 2 % z celkové plochy vinic.

Hrozen je malý až střední, 80 - 120 mm dlouhý, 70 - 100 široký, průměrně 74 g těžký, hustý cylindrický, s křidélky. Má krátkou, 4 cm dlouhou stopku.

Bobule je malá až střední, průměrně 14 mm velká, 1,4 g těžká, kulatá nebo lehce oválná, šedočervené barvy na krátké stopce, s tlustou slupku, pod kterou je mnoho aromatických látek. Masitá až tekutá dužina má jemnou a příjemnou, odrůdovou chuť. Mošt je bezbarvý.

List je malý, kruhový, třílaločnatý, málo členěný, sytě zelený, silně krabatý. Mladé lístky mají narůžovělý nádech.

Réví je tenké a krátké, hnědé až skořicové, čárkované i tečkované. Má krátká internodia (články). Vyzrává velmi dobře (80-90 % délky). Zimní puky jsou malé, širší, hrotité.

Růst je na úrodných půdách středně silný až bujný. Na chudých a suchých půdách roste slabě a degeneruje. Vyžaduje pravidelné hnojení.

Fenologie: Tramín raší mezi posledními odrůdami a pozdě i kvete. Jeho další vývoj je už rychlejší, zaměká spolu se středními odrůdami. Velmi rychle hromadí cukr a technologická zralost nastává na Slovensku obvykle začátkem, v Čechách v polovině října a to při vysoké cukernatosti. Hrozny vydrží dlouho na keřích, což Tramín předurčuje na výrobu jakostních vín s přívlastkem.

Choroba a škůdci: houbovým chorobám odolává středně, citlivější je na padlí révové (Uncinula necator). Díky tlusté slupce bobulí hrozny nehnijí. Ani k virovým chorobám není zvlášť náchylný.

Poloha: Tramín je předurčen na výrobu přívlastkových vín a proto patří do nejkvalitnějších „ryzlinkových" poloh, kde má zajištěn dostatek tepla, přestože dozrává i v polohách horších. Na chladnějších a větrných stanovištích nespolehlivě odkvétá. Má v oblibě hluboké, výživné, záhřevné půdy, kde dobře roste. Na mělkých, chudých půdách roste slabě, keře degenerují a trpí chlorózou. Chlorózou trpí i na velmi vápenatých půdách. Na lehkých půdách jsou vína netypická.

Odolnost vůči zimním mrazům je velmi dobrá, spolu s Ryzlinkem rýnským patří mezi naše nejodolnější odrůdy. Na rozdíl od něj, první 3 - 4 očka na tažni nejsou plodná a proto je jakékoliv poškození tažňů mrazem výrazněji poznat na úrodě. Jarní mrazíky Tramín prakticky nepoškozují, pokud však přeci jen na jaře zmrzne, ztráty jsou velké, protože podočka nejsou skoro vůbec plodná. Na sucho reaguje špatným odkvétáním. Houbovým chorobám odolává středně, citlivější je na oidium. Díky tlusté slupce bobulí hrozny nehnijí. Ani k virovým chorobám není zvlášť náchylný.

kompletní nabídku Tramínu v naší vinotéce neleznete ZDE

Nebyly nalezeny žádné položky.
 
Vaše příspěvky
NOZUT7xFrX
Oz4JbVmPr
You've really helped me unsndrtaed the issues. Thanks.

XcT4W4k6iQ
4BjLuwHGK46s
Salam,ZarinaMy family and my two daughters akan ke korea this 26th April 2012 and we'll be leaving on 4th april 2012.. Tapi saya nak hired to...

gL9bxUDmnxse
0phHmhGHp
My English couoinicatmmn isn’t so good butprobably I understand everything. Thank u so well for that awesome blog message. I jolly be glad r...

  Nahoru