Polsko

Historie polské vodky je stejně tak dlouhá a komplikovaná jako příběh této země, plný invazí, okupací a posouvání hranic. Jak již bylo řečeno, název destilátu (wódka) pochází z polštiny. Údaje o začátcích výroby se ale různí a ne vše je možné opravdu doložit. Některé zdroje tvrdí, že polská vodka byla poprvé vyrobena kolem 8. století z vymraženého vína, ovšem nazývat tehdejší produkt vodkou by byla hodně velká nadsázka. Nejstarší písemné záznamy o výrobě vodky v Polsku se datují do 15. století, ačkoliv někteří polští historici tvrdí, že se vyráběla už o sto let dříve v okolí Krakova. V té době se ovšem nazývala gorzalka.

V roce 1534 polské lékařské záznamy definovaly vodku jako „vodu pro mytí brady po holení“. Přidávaly se do ní velmi často různé bylinky, což násobilo její léčebné účinky. Je tedy zřejmé, že zpočátku byla vodka v Polsku využívána pro lékařské účely a teprve později jako nápoj. V roce 1546 byl vydán zákon, který umožňoval všem občanům vyrábět a prodávat lihoviny, výroba se tudíž značně rozšířila. Většina domácností lihovinu ochucovala bylinkami nebo ovocem, což mělo primárně zamaskovat její hrubou chuť. V roce 1568 píše Fulvius Ruggeri papeži Piu V.: „Opilost je mezi Poláky jistým znakem zdvořilosti a dobrých mravů.“ Koncem 16. století byl hlavním centrem výroby vodky v Polsku Krakov, přičemž část produkce se už v roce 1550 začala vyvážet do tehdy vzkvétajícího Slezska. K významným producentům vodky patřila také Poznaň, kde v roce 1580 fungovalo 498 lihovarů. Někdy v tomto období se v oblasti dnešní polsko-běloruské hranice začala vyrábět Zubrówka (nazývaná též Bison Grass Vodka), která byla do 18. století jedním z nejoblíbenějších nápojů šlechty. Její příběh však podle některých zdrojů sahá až do 13. století, kdy tehdejší paliči začali macerovat místní druh trávy v obilném destilátu.

A důvod? Prý afrodiziakální účinky rostliny. Ta roste jen na polských pláních, v bývalé domovině zubra evropského (lat. Bison bonasus). Výtažek z trávy dodává Zubrówce unikátní chuť, vůni i barvu. Do každé lahve se navíc vkládá stéblo této trávy pocházející z legendami opředeného Bialowiezského (Bělověžského) pralesa. V 17. století se centrum výroby vodky přesunulo do Gdaňsku. V jeho polovině měla na výrobu a prodej destilátu monopol šlechta, což jí zajišťovalo značné zisky. Jakub Kazimierz Haur ve své knize z roku 1693 odhalil detailní postup při výrobě vodky z žita. Není rovněž bez zajímavosti, že jeden z nejvýznamnějších a nejstarších lihovarů v Polsku založila v Lańcutu Helena princezna Lubomirská. Od roku 1816 jej spravovala rodina Potocki a ve stejném roce se zde začalo s výrobou Potocki vodky. V roce 2002 byla značka úspěšně oživena jedním z potomků rodu.

Podle Jerzyho Potanskiho, který toho o výrobě vodky v Polsku mnoho napsal, byla v 17. a 18. století polská vodka známa v Nizozemí, Dánsku, Anglii, Rusku, Německu, Rakousku, Maďarsku, Moldávii a na Ukrajině. V 18. století se v polských lihovarech využívalo trojnásobné, výjimečně čtyřnásobné destilace a filtrace surové pálenky přes aktivní uhlí. První destilát se nazýval brantówka, druhý szumówka a třetí okowita (podobnosti výrazu s aqua vitae rozhodně není náhodná). Ke slovu se dostala také jiná surovina. Začátkem 19. století byla v Polsku zahájena produkce vodky z brambor a postupně na trhu způsobila revoluci. V roce 1826 se ve výrobě začala uplatňovat pára a tzv. Pistoriova tříkomorová destilační kolona. O tři roky dříve, tedy v roce 1823, vybudoval jistý Hartwig Kantorowicz v Poznani moderní lihovar a v souvislosti s tím uspořádaly místní noviny soutěž, která měla identifikovat nejčistější vodku v Polsku.

Prezident soutěžní poroty při ochutnání Kantorowiczovy vodky zvolal: wyborova! (tj. vynikající!). Zbytek poroty souhlasil a společně prohlásili produkt za nejlepší v zemi. Majitel lihovaru se poté rozhodl svou vodku nazývat Wyborowa. V roce 1927 se tato značka stala vůbec první mezinárodně zaregistrovanou vodkou pod konkrétním jménem. Zavádění nových technologií, především rektifikace, umožnilo vyrábět vodky uhlazenější a čistší. Podle čistoty se vodka v Polsku rozděluje do tří kategorií: zwykla (standardní), wyborowa (výběrová) a luksusowa (de luxe). V roce 1896 zavedla polská vláda státní monopol na výrobu a prodej destilátů, který nakonec v roce 1924 vedl ke vzniku státního podniku Polmos. V zásadě si tím stát vytvořil výlučné právo nakupovat a prodávat alkohol. Změna přišla až po pádu komunismu – Polmos všech svých 25 palíren rozprodal. Staly se z nich vesměs podniky vyrábějící vodku v novém, demokratickém Polsku. V souvislosti s podniky Polmos je třeba zmínit vodku Belvedere, která se vyrábí v Polmos Żyrardów západně od Varšavy. Při svém vstupu na trh v roce 1996 byla uznána za první superprémiovou vodku v historii kategorie. Trochu matoucí může být, že zatímco za vodkou Belvedere stojí LVMH Moët Hennessy – Louis Vuitton S.A., francouzská firma Belvédère dnes produkuje polskou vodku Sobieski. Pojmenována je po polském králi a vojevůdci ze 17. století Janu III. Sobieském a destiluje se už od roku 1864.

Velký úspěch slavila v roce 2007, kdy ji chicagský Beverage Tasting Institut vyhodnotil jako nejlepší ze 108 testovaných vodek. V povědomí konzumentů je značka spojena s hollywoodskou star Brucem Willisem. Ten jí nejen propůjčil tvář v reklamních kampaních, ale je také vlastníkem 3,3% podílu Belvédère, S.A. Další polskou vodkou s historií je Pravda, jejíž tradice sahá až do roku 1743. Vyrábí se v jižním Polsku. V oblasti kolem města Bielsko-Biala je nádherná příroda a právě odtud pocházejí suroviny na výrobu Pravdy – pozdně sklízené žito a pramenitá voda s Karpat. Vodka se vyrábí po malých dávkách a na celý proces dohlíží Aleksandra Kulak, představitelka již několikáté generace mistrů destilace.