Guadeloupe

Karibský ostrov Guadeloupe, připomínající motýlka na tyrkysovém moři, pokrývají rumové palírny v nečekané koncentraci. Však se také na Guadeloupe vyrobí víc rumu než na mnohem známějším Martiniku. I když se zde rum pálí po staletí, komerční výroba se rozběhla až ve chvíli, kdy mateřskou Francii zachvátily epidemie ničící vinnou révu. Od samého počátku se místní lihovary orientovaly spíše na melasové rumy „rhum traditionelle“ nežli na rumy z cukrové třtiny „rhum agricole“, což v podstatě platí dodnes. Přestože produkce kvalitnějších třtinových rumů, kvůli klesajícímu zájmu o výrobu cukru, mírně stoupá, tvoří jejich podíl na celkovém objemu pouhou jednu třetinu. Destilovny na Guadeloupe mají produkci podivně rozdělenou. Některé, jako třeba Rhum Bologne, vyrábějí pouze ten nejlevnější bílý rum, hodící se jedině do místního nápoje ti-punch. Rum stárne jen několik týdnů, ale jelikož ti-punch pije na ostrově doslova každý, je o odbyt postaráno. Jiné lihovary, například Simmonet, vyrábějí v době sklizně třtinový cukr a zbylou melasu pak po sezoně zpracovávají na rum. Oproti tomu destilovna Damoiseau produkuje melasové i třtinové typy rumu, nicméně ten melasový je vyráběn ve velkém výhradně pro export do Evropy. Ve Francii se používá především pro vaření, a přitom třtinový Damoiseau „agricole“ je velmi podařený, patnáctiletý Cuvée du Millenaire se může hrdě měřit s nejlepšími rumy světa. Rumy určené pro staření, tzv. „rhum vieux“, musejí zrát nejméně tři roky, a to v sudech menších než 650 litrů.

Zdejší rumy jsou sladší, drsnější a docela rafinované.Mají zpravidla univerzální 40% obsah alkoholu, což samozřejmě neplatí pro bílé rumy, jež najdete v 50, 55 a 65% verzích. To je po příjezdu z Martiniku poměrně šokující, neboť tam každá větší destilovna běžně nabízí rumy od 42 do 49 % podle toho, jak master distiller ohodnotí obsah sudu. Vztah ostrovanů k rumu je ovšem příkladný – drinkem pro probuzení začínají nový den, následuje ti-lagoutte v jedenáct dopoledne, slavný ti-punch k obědu a den končí s „pete-pie“, poslední sklenkou na dobou noc.

Gaudeloupe je tedy zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Karibském moři 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky. Jedná se o dvojostrov v tzv. Závětrných ostrovech Malých Antil. V rámci Francie patří do Evropské unie. Ostrov Guadeloupe tvoří vlastně dva ostrovy spojené úzkou šíjí: Basse Terre (848 km²) a Grande Terre (588 km²), kdysi nazývané Kariby společným jménem Karukera. Guadeloupe bylo objeveno při druhé Kolumbově výpravě a bylo využíváno jen jako zdroj otroků. Francie formálně zabrala Guadeloupe (pojmenovaný po Panně Marii Guadeloupské ve Španělsku roku 1493) roku 1635, kdy se stal její kolonií. Hospodářství je založeno na třtinovém cukru, rumu, banánech a turistice. Pro francouzsky mluvící oblasti jsou typické takzvané zemědělské rumy, vyráběné přímo z cukerné šťávy a ne až ze zbytkové melasy (tzv. „rhum agricole“). Tyto rumy si uchovávají ve větší míře původní chuť cukrové třtiny, jde například o rumy z Martiniku či Guadeloupe. Rumy pocházející z tohoto francouzského departmentu se vyznačují vysokou kvalitou a státní kontrolou výroby.

Marie Galante je asi nejznámějším ostrovem souostroví Guadeloupe. Na tomto štědrém a pohostinném ostrově vládne poklidné umění žít. Do této významné gastronomické lokality Guadeloupu se vydejte na ochutnávku těch nejkvalitnějších rumů, díky nimž si Marie-Galante vysloužil přezdívku "ostrov se stovkou mlýnů".