Libanon

Vinum phoeniceum - vína z Libanonu

I když se v Libanonu mluví arabsky, je tato malá republika ve východním Středomoří domovem potomků jiných slavných obchodníků - dnešní Libanonci se hrdě hlásí ke svým fénickým kořenům a moderní genetické výzkumy jim dávají za pravdu. Starověká Fénicie je jednou z pravlastí vína a byli to asi právě féničtí mořeplavci, komu některé dnešní středomořské státy vděčí za svoji rozvinutou vinařskou tradici. Že víno a Fénicie k sobě neodmyslitelně patří, potvrdili už Římané, když tu postavili chrám svému bohu plodnosti a vína Bakchovi. Nádherný Bakchův chrám v Baalbeku představuje velkolepý odkaz antické vinařské historie.

Vína z Tyru, Sidonu a údolí Biká patřila v antických dobách nejen k nejvyhledávanějším, ale i k nejdražším. Fénické vinařství vzkvétalo až do osmého století, kdy oblast zpustošily války. Po nich se pěstování a výroba vína v zemi stalo vzácnou praxí. Ani během nadvlády Arabů a později Turků v regionu se stejně jako na území dnešního Izraele situace nezměnila. K obratu došlo až v devatenáctém století, kdy byly evropské vinice decimovány mšičkou révokazem. Fénickou vinařskou tradici paradoxně oživila krize vinohradnictví v zemích, kde ho Féničané před tisíci lety zavedli.

Současný vinařský průmysl v Libanonu se soustředí především do slavného údolí Biká. To leží paralelně se středomořským pobřežím mezi pohořím Libanon a masívem Antilibanon, který sleduje syrskou hranici. Údolí Biká charakterizují krátké zimy se sněhovými srážkami, dlouhá teplá léta, chladné noci a mlhavá rána. Spolu s dokonalou půdou to dělá z údolí optimální oblast pro pěstování vína. Vinice leží většinou v nadmořských výškách mezi 900 a 1700 metrů. Střídají je zelená úbočí se skalními bloky, porosty dubů a borovic, sady mandloní a třešní. Biká představuje jedno z nejkrásnějších a nejúrodnějších míst celého Blízkého východu.

Moderní libanonské vinařství stojí na francouzských technologiích a řada vinařů má za sebou studium nebo praxi ve Francii. To ovšem neznamená, že by libanonská vína byla identická s francouzskými a že by postupy i vína samotná neměla svá specifika. Konečně pro ně jsou na celém světě oblíbena a vyhledávána. Mezi známé výrobce libanonských vín patří Chateau Musar, který využívá vinice v údolí Biká, ale sídlí na středomořském pobřeží. Vinice i sídla v Biká mají potom další výrobci jako Chateau Ksara, Chateau Kefraya, Massaya, Domaine Wardy, Vin Heritage. Vinařství Chateau Fakra je situováno v lyžařském středisku Kfardebian.

Jako v Izraeli je i v Libanonu vinařství spojeno s náboženstvím. Producenti libanonských vín v této dnes převážně muslimské zemi pocházejí často z křesťanské komunity maronitů (některá vinařství ale vlastní i muslimové). Tato odnož křesťanství vznikla původně v západní Sýrii, později její přívrženci přešli do libanonských hor. Různí křesťané tvoří v Libanonu asi 40% obyvatelstva. Největší podíl křesťanů v populaci je právě v horách a ve vínorodém údolí Biká. Dnešní obnovené mírové soužití Libanonců všech vyznání, podpořené odchodem syrských vojsk z údolí, opět pěstování a výrobě vína k radosti všech jeho milovníků přeje.