Kolby Pouzdřany

Jméno Vinařství Kolby je odvozeno od stejnojmenného kopce ležícího na okraji obce Pouzdřany. Název pochází pravděpodobně z němčiny a souvisí s tradičním dvojjazyčným osídlením v oblasti. V němčině má výraz Kolben poměrně velké množství významů. Pojmenovány tak byly například palice nebo palcát, později i pažba muškety. K méně rozšířeným významům pak patří označení pro klacek, které by mohlo mít jistou souvislost právě s vinicemi. Na jejich budování je totiž potřebné značné množství tyčoviny. Jednou z dalších teorií o původu jména Kolby je možné spojení slova Kolben s výrazem Berg čili s německým označením pro kopec, eventuálně se spojením Kalh Berg či Kolm Berg. Ty v pomístních německých názvech označují odlesněné plochy, pro které čeština užívá označení chlum. Toto spojení mohlo být postupně zkomoleno do současné české podoby. Třetím možným vysvětlením je používání výrazu Kolben v dobové češtině. Ta jej přijala jako kolbu, která kromě původních významů označovala také rytířské zápasy muže proti muži a později i válečná střetnutí. Do dnešních dnů výraz přetrval ve slově kolbiště, označujícím prostor zápasu či utkání. Výklad, že v místě Kolby probíhala jakási utkání, však žádnou oporu v historických pramenech nemá. Jako nejpravděpodobnější se proto jeví první, případně druhá varianta. Kolby jsou jedním z mála zalesněných kopců Pouzdřanské stepi a v oblasti panoval vždy značný nedostatek dřeva. Stromy tudíž byly těženy v poměrně mladém věku a spíše než pro výrobu palcátů nebo kyjů skutečně sloužily k výrobě vinařské tyčoviny. Tomu ostatně nasvědčuje místní název Kolben Wald, užívaný v 19. století.

Vinařství patří k nejstarším svého druhu na jižní Moravě. První zmínky o pěstování révy v Pouzdřanech se datují k roku 1244, nicméně zdejší vinice existovaly prokazatelně již před tímto datem. Počátky pěstování vinné révy na jižní Moravě jsou dávány do souvislosti s působením legií římského císaře Marka Aurelia ve druhém století našeho letopočtu. Důkazem je mimo jiné i archeologický nález vinařského nože pro řez révy. Jedna z římských pevností se nacházela v oblasti Hradiska, vzdáleného asi osm kilometrů od Pouzdřan. Nedávný letecký archeologický průzkum navíc naznačil, že jeden z římských táborů se pravděpodobně nacházel i přímo na nad vinicemi, na vrcholu kopce Kolby. Pěstování vína na Moravě prokazatelně ustálo i rozpad římského impéria, většina písemných zpráv o vinařství však pochází až z pozdějšího období. V případě obce Pouzdry je první zmínkou darovací listina českého krále Václava I. ze 17. února 1244, kterou panovník daruje herburskému klášteru v Brně různé majetky včetně vinic v Pouzdřanech. Tento dar je opakovaně potvrzen v letech 1247 olomouckým biskupem Brunem a roku 1269 královnou Kunhutou. Ve vlastnictví pouzdřanských vinic se v pozdějších obdobích vystřídalo několik majitelů, ti pocházeli převážně z řad přední šlechty. Věhlas a obliba moravských vín postupně dosáhla takové výše, že v roce 1539 se dokonce rakouští vinaři obrátili na císaře Ferdinanda I. s žádostí o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska. Po obrovském rozmachu v první polovině 17. století, kdy domácí spotřeba vína činila ročně odhadem až 56 litrů na osobu, následoval úpadek v pobělohorském období, později umocněný napoleonskými válkami. Výměra moravských vinic klesla na pouhou třetinu původní rozlohy. Vinicím nepřály ani události 20. století, dvěma světovými válkami počínaje a socialistickou kolektivizací konče. O to cennější je tak skutečnost, že právě vinice Kolby, i díky své jedinečnosti a kvalitě, přetrvala až do dnešních dnů.

Firma svá vína každoročně prezentuje na prestižních výstavách vín doma i v zahraničí. Odměnou za účast na těchto výstavách jsou získaná medailová ocenění vín, ať už červených, bílých nebo růžových. Tato ocenění mají svůj význam hlavně pro potenciálního zákazníka, který se s našimi víny setkává poprvé. Více informací o získaných oceněních najdete zde

oficiální stránsky vinařství ...