Bílé tiché víno vyrobené z hroznů vinné révy odrůdy Chardonnay vypěstovaných na moravských vinicích vinařské podoblasti Velkopavlovické v obci Pouzdřany - polosuché.
Analytické hodnoty :
Alkohol: 14,0 obj. %
Kyseliny: 6,8 g/l
Zbytkový cukr: 15,0 g/l
Celková SO2: 102 mg/1
Výměra: 2,0 ha
Půda: Hlinitá spraš
Poloha: Svah, orientace J - JJZ
Hustota výsadby: 5 000 keřů/ha
Výnos: 30 hl/ha
Vedení: Střední, výška kmínku 60 cm
Zelená práce: Ano
Odstranění listů: Ano
Sklizeň: Ručně
Zpracování: Lisování ihned po sběru
Kvašení: Nerezová nádrž
Teplota kvašení: 17 - 19 °C
Délka kvašení: 12 - 16 dnů
Zrání vína: Nerezová nádrž
Délka zrání: 6 - 10 měsíců
Produkce: 6 200 lahv
Alergeny: Stejně jako všechna vína, může i toto víno obsahovat Oxid siřičitý (SO2), siřičitany.
Vinařství Kolby patří k nejstarším svého druhu na jižní Moravě. První zmínky o zdejší produkci se datují k roku 1244. V současné době patří Kolby mezi nejmodernější provozy v regionu se zaměřením na odrůdy Ryzlink vlašský a rýnský, Chardonnay, Rulandské bílé i šedé, Sauvignon, Modrý Portugal a Cabernet Sauvignon. Ke stavebním zajímavostem vinařství patří především sklepy ze 17. století, které dodnes slouží ke zrání sudového i lahvového vína.
Jméno Vinařství Kolby je odvozeno od stejnojmenného kopce ležícího na okraji obce Pouzdřany. Název pochází pravděpodobně z němčiny a souvisí s tradičním dvojjazyčným osídlením v oblasti.
V němčině má výraz Kolben poměrně velké množství významů. K méně rozšířeným významům pak patří označení pro klacek, které by mohlo mít jistou souvislost právě s vinicemi. Na jejich budování je totiž potřebné značné množství tyčoviny.
Jednou z dalších teorií o původu jména Kolby je možné spojení slova Kolben s výrazem Berg čili s německým označením pro kopec, eventuálně se spojením Kalh Berg či Kolm Berg. Ty v pomístních německých názvech označují odlesněné plochy, pro které čeština užívá označení chlum. Toto spojení mohlo být postupně zkomoleno do současné české podoby.
Třetím možným vysvětlením je používání výrazu Kolben v dobové češtině. Ta jej přijala jako kolbu, která kromě původních významů označovala také rytířské zápasy muže proti muži a později i válečná střetnutí. Do dnešních dnů výraz přetrval ve slově kolbiště, označujícím prostor zápasu či utkání. Výklad, že v místě Kolby probíhala jakási utkání, však žádnou oporu v historických pramenech nemá.
Jako nejpravděpodobnější se proto jeví první, případně druhá varianta. Kolby jsou jedním z mála zalesněných kopců Pouzdřanské stepi a v oblasti panoval vždy značný nedostatek dřeva. Stromy tudíž byly těženy v poměrně mladém věku a spíše než pro výrobu palcátů nebo kyjů skutečně sloužily k výrobě vinařské tyčoviny. Tomu ostatně nasvědčuje místní název Kolben Wald, užívaný v 19. století.
V diskuzi nejsou žádné příspěvky.
Zboží v akci
