Slovensko

Pěstování révy na území dnešního Slovenska má hlubokou tradici. Nejstarší důkazy o výrobě vína, konkrétně v podobě nádoby na víno, pochází z 6. století př.n.l..  Velkého rozmachu se vinařství na slovenském území dočkalo ve 13. století, téměř výhradně se přitom v tomto regionu vyráběla vína bílá. V 19. století se produkce vín koncentruje do Bratislavy a jejího okolí. V roce 1825 zde byl dokonce postaven první firma na výrobu šumivých vín mimo území Francie. Na svědomí ho měl bublinky milující voják napoleonských vojsk. O rok dříve dostává trnavský obchodník s vín prestižní zakázku na dodávku vín pro uherské vojsko. Jeho podnik se prý mohl chlubit unikátním sudem o objemu úctyhodných 114 000 litrů.

O dynamickém rozvoji vinařství na Slovensku svědčí i nový vinařský zákon, který začal platit od prvního srpna 2009. Nutno dodat, že vzbudil různé emoce, protože znamená velkou změnu v označování vín.  Nyní se klade větší důraz na označení původu vína než na jeho kvalitu. Zavedly se pojmy víno bez zeměpisného označení (dříve stolní víno), víno se zeměpisným označením (CHZO) a víno s chráněným označením původu (CHOP). Do poslední kategorie spadají vína jakostní a přívlastková. Vína výjimečné kvality pak mohou získat označení Districtus Slovakia Controllatus (zkratkaD.S.C.). Aby se spotřebitelé v novém značení vín neztratili, zůstává jako doplňkové také označení pomocí přívlastků. Podobně jako je tomu v České republice (např. kabinetné víno, neskorý zber apod.)

V 19. století byly slovenské vinice skoro úplně zničeny krutými mrazy, révokazem a také válečnými konflikty. Plocha vinic se začala zvětšovat až na konci 50. - 60. let minulého století. Vinice však byly přizpůsobené potřebám mechanizace, užívané v zemědělské velkovýrobě. V současné době má Slovensko cca 18 tis. ha vinic. Z této plochy je asi 500 ha mladých vinic, dále 600 ha stolních odrůd a 300 ha ploch, které jsou extenzivně obdělány.

Slovensko je rozděleno na 5 vinařských oblastí - Malokarpatská, Južnoslovenská, Nitrianská, Tokajská a Východoslovenská. Dále se rozdělují na rajóny a vinařské obce. Největší Malokarpatská oblast má následující rajóny: Skalický, Záhorský, Stupavský, Bratislavský, Pezinocký, Modranský, Dolanský, Orešanský, Senecký, Trnavský, Hlohovecký a Piešťanský.

Malokarpatská vinařská oblast

Pod Malými Karpatami na západním Slovensku se táhne pás měst a vesnic, které spojuje přívlastek „vinařské“. Vytvářejí Malokarpatskou vinařskou oblast, která je rozlohou a významem největší na Slovensku. Terroir svahů Malých Karpat vytváří specifické podmínky pro ušlechtilá vína jedinečných senzorických vlastností.

V této oblasti můžeme rozlišit tři regiony s různými klimatickými a půdně – geologickými podmínkami:

1) Vinice, které leží v regionu Záhoří, mezi řekou Morava a severozápadním okrajem Malých Karpat. Nejvýznamnější část vinic Záhoří se nachází v okolí města Skalica, známého zejména velice kvalitními červenými víny. Tento region s drsnými klimatickými podmínkami nabízí vína se specifickou apelací, typickou pro danou oblast.

2) Malokarpatské vinice se rozprostírají na jihozápadních svazích Malých Karpat od Bratislavy po Horní Orešany. Pěstování révy v tomto regionu má tradici již téměř 3 000 let. Hlinito – písčité půdy na sluncem přehřátých svazích Malých Karpat dodávají vínům z této oblasti decentní vůni a plnou chuť. Jižní a severní okraj této oblasti je známý především produkcí červených vín. Frankovka z Rače byla ve starých časech podávána jako privilegovaný nápoj na hostinách císařského dvora.

3) Vinice na nížinách a pahorkatinách východně od Malých Karpat. Na sprašových půdách v nejsevernějších polohách této podoblasti lze vypěstovat hrozny vhodné na výrobu vysoce kvalitních vín, čehož důkazem je světový šampión Frankovka modrá rosé, r.. 2009, a i několik stříbrných medailí z prestižních mezinárodních výstav.

Malokarpatskou vinařskou oblast tvoří 12 vinařských rajónů:

Bratislavský rajón, Dolanský rajón, Hlohovecký rajón, Modřanská rajón, Orešanský rajón, Pezinský rajón, Senecký rajón, Skalický rajón, Stupavský rajón, Trnavský rajón, Vrbovský rajón a Záhorský rajón.

Jihoslovenská vinařská oblast

je nejteplejší vinohradnickou oblastí rozprostírající se na nížinné rovině severně od Dunaje se suchým podnebím as mírnými zimami. Réva zde, rostoucí na bohatých hlinitých půdách, s hojností slunečního svitu, tepla i vláhy dosahuje nejvyšší cukernatosti. Výživné půdy umožňují vinařům produkovat vína s velkým podílem hroznů s přívlastkem – pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí a výběr z hroznů. Specialitou jsou vína odrůd Rulandského a Tramíny.

Oblast je rozdělena na osm vinařských rajónů.

Dunajskostredský rajón, Galantský rajón, Hurbanovský rajón, Komárnovský rajón, Palárikovský rajón, Strekovský rajón – pěstují se zde novošlechtěnci, Šamorínský rajón, Štúrovského rajón – pěstují se zde novošlechtěnci.

Středoslovenská vinařská oblast

Nejtajemnější vinařská oblast s nádhernou přírodou a s vynikajícími podmínky pěstování se rozprostírá na jihu středního Slovenska. Vinice jsou roztroušeny na jižních svazích Krupinské pahorkatiny a v mírně vyvýšených polohách Ipeľskej nížiny. Jižní část oblasti je v teplé, suché mikrooblasti s mírnou zimou. Severní část oblasti je drsnější, mírně vlhká a s chladnou zimou. Drsnější klimatické podmínky odrážejí osobitý charakter vín, která jsou svěží a čisté jako vzduch jejich rodného kraje. Kouzelnou vůni kytice lučních květů cítit v odrůdových vínech Ryzlink vlašský, Veltlín zelený a Rulandské bílé. Vůni skořice a vanilky připomíná dobře vyzrálá Frankovka a Cabernet Sauvignon. Středem pozornosti však zůstává sebevědomý, ale decentní Tramín červený.

Oblast tvoří sedm vinařských rajónů:

Fiľakovský rajón, Gemerský rajón, Hontianský rajón, Ipeľský rajón, Modrokamenský rajón, Tornaľský rajón, Viničky rajón. 

Nitranská vinařská oblast

je to nejrozmanitější oblast vinařství na Slovensku, s největším množstvím vzájemně odlišných a specifických vinic.

Táhne se jižní stranou od povodí řeky Váh až po obec Radošina. Podloží vinic tvoří hlavně skeletové půdy, které vytvářejí nejlepší předpoklady na produkci bohatých, odrůdově charakteristických a vysoce kvalitních vín, vyznačujících se svou autenticitou. Nejstarší historické důkazy o existenci vína na Slovensku se zachovaly právě z oblasti Nitry. Pěstuje se zde široký sortiment odrůd, Rulandské bílé a šedé, Chardonnay, Sauvignon, Muller Thurgau, Cabernet Sauvignon, Frankovka modrá atd.

Nitranskou vinařskou oblast tvoří devět vinařských rajónů:

Nitranský rajón, Pukanecký rajón, Radošinského rajón, Šintavský rajón, Tekovské rajón, Vrábeľský rajón, Zlatomoravský rajón, Želiezovský rajón, Žitavský rajón.

Východoslovenská vinařská oblast

Region sahá od Moldavy nad Bodrou až po hranice s Ukrajinou. Rozprostírá se na mírných svazích pohoří Vihorlat, až ke zvlněnému okrajiVýchodoslovenské nížiny. Střídají se zde různé typy půd, od těžkých jílovito – hlinitých až po lehké písčité půdy. Na těžkých hlinitých půdách pod Vihorlatem se daří odrůdám Ryzlink vlašský, Muller Thurgau, které poskytují vína jemné, extraktivní a kořenité. V svahových tratích oblasti zaujmou plností a svěžestí odrůdy Tramín červený a Rulandské bílé. Vyšší stupeň kontinentálního podnebí umožňuje vyzrát decentně jemným vínům z odrůd Rulandské a Chardonnay.

Východoslovenská vinařská oblast je tvořena čtyřmi rajóny:

Kráľovochlmecký rajón, Michalovský rajón, Moldavský rajón, Sobranský rajón.

Slovenská vinařská oblast Tokaj

Nejslavnější, jedinečná, exkluzivní a nejmenší oblastí Slovenska je Tokajská vinařská oblast, rozprostírající se na jižních svazích Zemplínských vrchů.

Světová rarita mezi víny se už stovky let rodí na jedinečném terroiru, tufových půdách sopečného původu. Čtyři povolené specifické odrůdy (Furmint, Lipovina a Muškát žlutý a Zeta) a zvláštní tradiční technologie výroby vína produkují kvalitní elixíry.