Prosecco

Prosecco je rozhodně nejtradičnější italské šumivé bílé víno. Je to tedy šumivé víno ze stejnojmenné zóny, která má svůj domov v kopcovité oblasti Benátska ležící na sever od řeky Piave, mezi městy Conegliano a Valdobbiadene.

Produkuje téměř 300 miliónů lahví šumivého vína ročně, a to buď Treviso s Prosecco Doc nebo přísněji definované Prosecco di Conegliano a Prosecco di Valdobbiadene nesoucí od roku 2009 označení původu  Docg. Tato oblast je zhruba stejně vzdálena od moře jako od Dolomit, což má pozitivní vliv na klima, avšak v místním terénu, kde jsou zejména strmé svahy, ve kterých je problém i pouze stát, je obtížné cokoliv pěstovat. Přesto nebo možná právě proto se Prosecca pocházející z této oblasti pyšní prvotřídní kvalitou. Oblast je natolik krásná, že místní výrobci požádali o její zařazení na seznam světového dědictví UNESCO.  Výrobní zóna zahrnuje pouze 15 obcí a rozkládá se na ploše 20 tisíc hektarů. Víno se pěstuje pouze na slunných stranách svahů v nadmořské výšce mezi 50 a 500 m n.m. Vína Prosecco jsou vyrobená z odrůdy Glera (dříve nazývaná také Prosecco) a mohou být tichá, lehce perlivá – frizzante nebo šumivá – spumante, většinou ve stylech brut a extra dry. Navíc přibližně 800 000 litrů činí také Prosecco Cartizze a Superiore di Cartizze, nyní také nesoucí označení Docg, které pochází z ještě přísněji označené zóny poblíž Valdobbiadene, jejíž vína vynikají finesou, elegancí a komplexností.

Výrobní postup je původní stará tradice, která byla upravována a zdokonalována v průběhu staletí, a to díky vývoji technických znalostí a citlivosti výrobců ke kultuře dobrého vína. Metodu výroby přivedl k dokonalosti Antonio Carpenè. Hrozny jsou ručně sbírány a následně jsou dopraveny do vinařství k dalšímu zpracování. V první fázi procházejí hrozny lisováním šetrnou metodou, kdy se dostává volně tekoucí šťáva ze srdce každé bobule. Ze 100 kg je takto možné vyprodukovat maximálně 70 litrů vína. Další fází je tzv. dekantace (čiření/čištění), kdy je kalné víno vychlazeno na 5-10 °C a udržuje se v nerezových tancích po dobu 10-12 hodin. Na konci této operace započne proces vinifikace, a to díky přírodním kvasinkám usazeným na dně, které zahájí proces alkoholového kvašení. Kvašení trvá 15-20 dnů při konstantní teplotě 18-20 °C. Na konci kvašení vznikne základ vína. Je-li základ vína čirý, může započít vznik perlivého vína. Vína z různých lokací jsou po důkladném testování smíchána v přesném poměru (prozatím byla zpracovávána odděleně dle původu, sklizně a chuti). Druhá fermentace (kvašení) probíhá tzv. italským způsobem tzn. do velkých kontejnerů je víno transformováno speciálním postupem společně s cukrem a s droždím. Tato technika umožňuje zachovat původní ovocnou a květinovou vůni hroznů. V průběhu tohoto druhého kvašení začnou kvasinky živící se cukrem produkovat CO2, což má za následek vznik hedvábných bublin Prosecca. Italská metoda kvašení probíhá minimálně 30 dní zatímco klasická metoda, kdy ke kvašení dochází v jednotlivých lahvích trvá několik měsíců až let (šampaňské). Obě metody jsou však založeny na stejném principu - přeměna cukru na CO2 díky práci kvasinek.

Prosecco je zpravidla nejlepší konzumovat do 14 - 24 měsíců od naplnění do lahve. Vína nejlepší kvality jsou nejlepší k otevření rok po sklizni. Vína nejsou vhodná k příliš dlouhé archivaci (mohlo by dojít ke ztrátě aroma). Prosecco se podává při teplotě 6 - 8 °C (záleží ale na druhu, řiďte se pokyny na etiketě nebo doporučením prodávajícího). Pro nejlepší odrůdy jsou dokonce vyrobeny speciální poháry Prosecco, které lze zakoupit v nejlepších vinotékách a specializovaných prodejnách. Prosecco se hodí všude tam, kde byste popíjeli šampaňské, jelikož se stalo jeho levnější lahodnou alternativou.

kompletní nabídku těchto vín najdete zde ...