Dillon

Historie a současnost Dillon Distilerie Zakladatelem distilerie byl Arthur Dillon, hrdina americké války za nezávislost, který se oženil s majitelkou velkého panství a plantáží Laure Girardin de Montgérald. Díky tomuto sňatku se stal Arthur Dillon velmi majetným a v roce 1789 byl zvolen členem parlamentu na Martiniku. V roce 1794 byl však obviněn ze spiknutí a popraven. Několik let potom distilerie upadala, až v roce 1857 jí kupuje starosta města Saint-Pierre a opět obnovuje výrobu rumů. V roce 1866 krize s cukrovou třtinou ničí distilerii a plantáže se dostávají do rukou akciové společnosti, kterou řídí Louis Domergue. Ty však v roce 1891 devastuje hurikán a Louis Domergue umírá. Jeho syn Raoul v roce 1900 začíná s obnovou panství a plantáží, ale v souladu s politikou výrobních kvót je roku 1928 distilerie transformována na cukrovar. Výroba rumu je zde obnovena až v roce 1954. V roce 1967 kupuje distilerii rodina Bardinet z Bordeaux. Během dalších 20ti let zčtyřnásobuje produkci rumu a investuje značné částky do modernizace celého výrobního zařízení a sklepů. Současný vlastník La Martiniquaise kupuje distilerii v roce 1993 a i nadále ji pozvedá mezi nejprestižnější lihovary Martinique, Dillon Distilleria dnes patří mezi nejprestižnější výrobce agricole rhumu , je nositelem nejčistších tradic výroby a držitelem mnohých světových ocenění. Dillon Rhum je dnes jedničkou na francouzském trhu a své přední místo na žebříčku zaujímá v mnoha zemích světa

Výroba Dillon Rhumu Cukrová třtina je okamžitě po sklizni odvážena z pole do distilerie. Zde je vážena, jsou odebírány vzorky pro zjištění obsahu cukru a hladiny pH (pro splnění AOC systému musí být pH vyšší než 4,7). Toto je hlavní faktor určující kvalitu ale zároveň i cenu pro pěstitele. Následně začíná proces rozvlákňování, kdy je třtina rozřezána v drtičce, přičemž se sleduje, aby vlákna umožnila uvolnění maximálního množství šťávy. Po rozvlákňování prochází třtina drtícími mlýny, které extrahují šťávu z vláken, zbylý odpad (bagasa) slouží jako topivo do kotlů pro výrobu páry. Parní stroje jsou hlavní součástí drtícího procesu a slouží k získávání šťávy z rozvlákněné třtiny. Třtina je dále v závislosti na obsahu cukru dořeďována vodou, dvakrát fi ltrována a zahajuje se fermentační proces v nerezových nádržích. Ten probíhá 24 – 48 hodin pod kontrolovanou teplotou. Mírným probubláváním se uvolňuje oxid uhličitý, který aktivuje kvasinky. V této fázi se uvolní alkohol a rum získává typické aromatické vlastnosti. V momentě dokončení fermentačního procesu je třtina 4 – 5 procentní a je připravena pro destilaci. Destilace probíhá ohřátím třtinové šťávy na teplotu 65–75°C, dochází ke kondenzaci těkavých látek – lihu, esteru, aldehydů atd., následuje ochlazení na pokojovou teplotu v kondenzátorech a výsledkem je nerafi novaný rum o síle sedmdesáti procent. Ten je umístěn do nerezových tanků. Bílý rum zde leží v klidu 3 měsíce a dále je připraven pro lahvování. Další část produkce je připravena pro staření. Základní tmavé rumy se ukládají do dřevěných sudů o objemu 650 litrů, zrání probíhá 12 měsíců. Dle délky doby zrání se označují rumy podle apelačního systému (stejně jako u koňaku) : VO (Rhum Vieux) – minimální doba zrání 3 roky VSOP (Très Vieux Hors d’Age Rhum) – minimální doba zrání 4 roky XO (Hors d’Age) – minimální doba zrání 6 let Stařené rumy zrají v sudech po bourbonu z amerického dřeva nebo ve francouzských sudech z dubového dřeva z Limousin.