Pálenky z agáve

Agáve (Agave, z latiny patrně podle Agaue, jména matky Pantheovy ze starořeckého agauós, znamenající proslulá, vznešená,úžasně krásná,obdivuhodná (rostlina)^] nebo ušlechtilá, urozená ) je rozsáhlý rod sukulentních rostlin řadíme do společného rodu agávovité ( Agavaceae ) z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Domovinou těchto rostlin jsou oba americké kontinenty. Jejich nejsevernější výskyt je zaznamenán ve severoamerických státech Nevada, Utah a Colorado. Nejvíce druhů se vyskytuje v Mexiku, jejich výskyt však pokračuje přes jihoamerické tropy až po centrální oblasti Jižní Ameriky. Některé z nich mají průmyslové využití - vyrábí se z nich vlákno sisal a z kmene modrého agáve se pálí právě vznešené pálenky - asi nejznámější tequily, kterým se věnuje tato část vinotéky. Z jiného druhu agáve se pak vyrábí pálenka zvaná mezcal. Naopak kvašením šťávy z agáví se vyrábí bělavý a mazlavý nápoj pulgue, který není průmyslově vyráběn a je oblíben pouze mezi domorodými Indiány.

Rostliny mají velkou růžici tlustých listů s ostnatým okrajem ( většina druhů agáve má i ostnaté okraje listů) , končících obvykle dalším ostnem. Robustní kmen je obvykle krátký, takže listy vypadají, jakoby vyrůstaly přímo z kořene.

Každá růžice roste pomalu a kvete pouze jedenkrát. Mohutné květenství dorůstá až dvacetinásobné násobné výšky mateřské rostliny. Po dosažení dospělosti , ve věku cca. 10 - 40 let, v závislosti na druhu, rostlina vykvete a po odkvětu odumírá. Nicméně převážná většina druhů agáve ráda odnožuje, takže není problémem udržet si stále rostoucí komunitu. Druhy rostoucí v horských oblastech amerického středo a jihozápadu jsou velmi odolné vůči mrazu. Je však nutné zachovat co nejsušší podmínky překrytím během zimního období.

Existuje velké množství druhů agáví. Agáve jsou blízce příbuzné liliím a nepatří mezi kaktusy.

Krajina pěstování agáve a stará zařízení k výrobě tequily je název jedné z mexických lokalit zapsaných na seznamu kulturního dědictví Unesco. Do seznamu byla zapsána v roce 2006. Nachází se v mexickém státě Jalisco přibližně 50 km západně od města Guadalajara.

Území chráněné UNESCEM má rozlohu 34 658 ha, rozprostírá se mezi vulkánem Tequila na jihu a hlubokým údolí řeky Rio Grande de Santiago na severu. Nachází se zde velké množství polí, na kterých je pěstována Modrá agáve (agave tequilana). Tradice pěstování agáve a výroby různých alkoholických nápojů je v této oblasti stará již přibližně 2000 let. Od 16. století se z agáve vyrábí i celosvětově známý alkoholický nápoj tequila. V této kulturní krajině poseté agávovými poli stojí i historické stavby (palírny) ke zpracování rostlin a výrobě tequily. Největší a nejvýznamnější palírny jsou ve městech Tequila, Arenal a Amatitán.