Pálenky z vína a hroznů

Nebo jednoduše Brandy ... Původ brandy není úplně jasný, ale je samozřejmě spojen s vývojem destilace alkoholu. Koncentrované lihové nápoje byly známé už ve starém Řecku a Římě, a jejich historie sahá pravděpodobně až do starověkého Babylonu. Brandy, jak ji známe dnes, se poprvé objevila ve 12. století a populární se stala ve 14. století. Původně se víno destilovalo pravděpodobně za účelem konzervace a usnadnění dopravy obchodníky. Podle jiné domněnky se víno destilovalo s cílem snížit daně, které se určovaly na základě objemu lihovin. Voda, která se destilací od vína oddělila, se do nápoje před pitím měla přidat zpátky. Avšak destilační proces neodstraňuje pouze vodu, ale také vede k vzniku množství aromatických látek, které výrazně mění složení destilátu. Proto i vinná lihovina, která neprošla zráním (nezralá brandy), po naředění už nebude mít stejnou chuť jako originální víno. Později se zjistilo, že poté, co byla tato lihovina skladovaná v dřevěných sudech, výsledný produkt byl výrazně lepší než původní destilovaný nápoj. 

Druhy brandy obecně -Vinná brandy vyrobená destilací fermentovaného vinného moštu.

Existuje několik typů vinné brandy podle regionů - terroir : 

• Koňak- pochází z regionu Cognac ve Francii a je dvakrát destilovaný pomocí tepelné destilace. Populární značky koňaku jsou Hennessy, Martell, Rémy Martin, Otard, Delamain a Courvoisier (oblíbený nápoj Napoleona). 
• Armaňak je vyráběn z vína oblasti Armagnac na jihovýchodě Francie (oblasti Gers, Landes, Lot-et-Garonne). Destiluje se v měděných destilačních nádobách a nechá se zrát v dubových sudech z oblastí Gascony anebo Limousin. Armaňak byl první destilovanou lihovinou ve Francii. Populární druhy armaňaku: Darroze, Baron de Sigognac, Larresingle, Delord, Laubade, Gélas a Janneau. 
• Vinné brandy jsou také vyráběny v několika dalších zemích: ve Španělsku, Německu, Mexiku, USA a Jižní Africe. Jihoafrické brandy jsou vyráběné skoro stejně jako francouzský koňak  -  dvojitou destilací, v měděných destilačních nádobách a zrají minimálně tři roky v dubových sudech. Americké vinné brandy pochází skoro všechny z Kalifornie. (Evropská unie chrání použití názvu koňak. Tento název se smí používat pouze v případě brandy destilované a vyrobené v oblasti Cognac ve Francii, a název Armagnac zase pouze pro brandy z oblasti Gascony, vyrobenou tradiční metodou.)

Brandy z vinných výlisků (pomace) - tyto brandy se vyrábí z fermentované vinné drtě, semen a stopek, které zůstávají po lisování vína. Nejznámějšími příklady jsou italská grappa a francouzský marc. Méně známé jsou loza z Chorvatska/Černé hory, zivania z Cyprusu, německý Tresterbrand, španělské orujo či portugalské aquardiente. 

Ovocné brandy - destilují se z jakéhokoli ovoce kromě vína - tudíž je zde uvádíme pouze pro kompletnost objasnění termínu brandy. Nejčastěji se používají jablka, švestky, meruňky, třešně, maliny, ostružiny či broskve. Tyto brandy jsou obyčejně čiré a jejich obsah alkoholu je 80° nebo 90° ( tj. 40% anebo 45% alkoholu) případně stařené. 
Calvados je jablečná brandy z francouzského regionu Dolní Normandie. Mošt vylisovaný z jablek se nechá fermentovat s kvasnicemi a nakonec je dvakrát destilovaný.  Kirchwasser se vyrábí z třešní. Pálinka je tradičním maďarský nápoj, který může být vyráběn z různých druhů ovoce, ale třeba i z vlašských ořechů. Slivovice/sliwowica/slivovitz jsou pálenky vyráběné ze švestek v České republice (jmenovitě na Moravě), v Polsku (zejména v jižní hornaté části Polska) a v Srbsku. Moravské a polské slivovice mohou mít i 70% alkoholu.  V německy mluvících a skandinávských zemích jsou zase rozšířené lehké pálenky zvané Schnapps anebo Snaps, které jsou připíjené většinou k jídlu. 

Z hlediska zrání rozlišujeme tři typy brandy: 
Nezrající brandy - mnoho druhů ovocné brandy a brandy z výlisků neprochází po destilaci zráním. Výsledkem je čirá tekutina.
Brandy zrající v jednom sudu - tyto brandy zrají v dubových sudech a v důsledku zrání mají zlaté a hnědé odstíny. 
Brandy zrající procesem solera - některé brandy (zejména ve Španělsku) se nechávají zrát systémem solera. Principem tohoto zrání je řada sudů. Když je část destilátu z posledního sudu v sérii odebrána a nalahvována, je tento sud doplněn z předposledního sudu a tak dále, až do prvního je doplněn čerstvým destilátem.