Likér, který máte možnost v našem pojetí ochutnat, jsme nazvali „1918.""
Je to ten vůbec nejsložitější a nejnáročnější likér, který jsme u nás vyrobili. Základem je destilát z 28 vzácných bylin a koření, ve kterém jsme vymacerovali šafrán z Nepálu, dosladili medem od našich včel a na rok uložili do dubových sudů. Výsledkem je harmonický koncert bylin, šafránu a medu, který se nebude opakovat.
Likér je věnován Prof. Čeňkovi Zíbrtovi, (1864-1932), historikovi, kulturnímu etnografovi a folkloristovi, profesoru Karlovy univerzity, z jehož díla čerpáme dodnes.
Kapitola číslo jedna je věnována nejstaršímu, tedy historicky prvnímu prezidentskému jídelnímu lístku u nás. Byl sestaven pro inaugurační hostinu T. G. Masaryka na Pražském Hradě 21.prosince 1918. Hostinu připravil hoteliér Alois Junger, majitel hotelu U zlaté husy na pražském Václavském náměstí s týmem předních pražských šéfkuchařů a restauratérů. Za zmínku stojí připomenout ještě jeden zásadní detail. Ve slavnostním menu se neobvykle vyskytuje konkrétní název likéru, či digestivu, v tomto případě slavná Benediktýnka. Klášterní likér z 28 bylin a koření jakými jsou například yzop, benedikt, hřebíček, arnika, galgán, myrha a další.
„Prezidentských"" jídelních lístků zmiňujících konkrétní název digestivu od té doby existuje do dnešních dnů pouze několik.
21. prosinec 1918. Mrazivé sobotní mrholení se několikrát během dne mění v hustě poletující sněhové vločky. Předvánoční plískanici a nepřízeň počasí nikdo nevnímá. Město je na nohou. Pražské Wilsonovo nádraží praská ve švech pod náporem diváků. Přesně ve 13:15 vystupuje z vlaku na peron Tomáš Garrigue Masaryk s doprovodem. Uvítací proslovy, jásot a slzy dojetí ve tvářích přítomných. Krátce po 16:00 hodině skládá Masaryk před poslanci Národního shromáždění prezidentský slib a stává se prvním československým prezidentem.
V diskuzi nejsou žádné příspěvky.