Ayala

Název Ayala odkazuje na historii uznávané španělské rodiny. Její tradice se datuje zpět do roku 1750, kdy španělský aristokrat Don Antonio de Ayala y Vergara byl králem Ferdinandem VI. jmenován ministrem financí na Nové Grenadě (dnešní Kolumbie). Mezi jeho pěti dětmi byl zajímavou osobou Don Luis de Ayala y Vergara, který se o svůj zápis do historie postaral v roce 1819, když po dvou letech nepokojů podepsal s venezuelským generálem Simonem Bolivarem Vyhlášení nezávislosti. Také jeho děti byly velmi respektovanými španělskými občany – syn Don Rafael de Ayala y Lozano se stal generálním konzulem Kolumbie v Paříži a poté i v Mnichově. Dále přeložil knihy některých francouzských spisovatelů. Se svou francouzskou ženou, Hortense Durand de Sainte Rose měl dvě děti, z nichž právě syn Raphael Edmond de Ayala založil champagne house Ayala. Stalo se tak poté, co byl Vikomtem z Mareuil pozván do Champagne. Tady se zamiloval do jeho neteře – krásné slečny Gabrielle d’Albrecht. Po jejich svatbě v roce 1860 získal jakožto věno překrásné Chateau v Aÿ, společně se skvělými vinicemi v Aÿ a Mareuil sur Aÿ. Jejich láska tak zároveň byla počátkem vzniku prestižního šampaňského domu Ayala. Edmondovi zkušenosti získané v oblasti Champagne mu umožnily brzy vyrábět skvělá vína vyhledávaná mnoha znalci. Jeho odhodlání dělalo zázraky a Ayala se brzy ocitla mezi velkými místními značkami (Ayala je členem „Syndikátu velkých značek“ hned od jeho založení 4.11.1882).

Před začátkem války dokonce Ayala zásobovala svými víny královské dvory Španělska a Anglie. Ovšem v roce 1911 vzpoura vinařů v oblasti Champagne tento mladý podnik málem zničila. Po pohromě v podobě phyloxery, která zredukovala plochu vinic z 60 000 na pouhých 12 000 hektarů a po velmi malé úrodě v roce 1910, čelili zdejši vinaři velmi vážné krizi. Vinaři byli naštvaní na podvodné dovozce, kteří nakupovali levné hrozny mimo oblast Champagne a zároveň na francouzskou vládu, která se nebyla schopná dohodnout na pevném vymezení vinic oblasti Champagne. Tyto

skutečnosti vysvětlují fakt, proč byli vinaři na pokraji revoluce. 11.4.1911 konečně vydala francouzská vláda dekret vymezující oblast Champagne na 15 000 hektarů a zároveň však z této apelace vyškrtla department Aube. To vyvolalo obrovskou vlnu nepokoje – pěstitelé zaútočili 12. dubna. Nebyli schopni vzít útokem Epernay, neboť bylo silně opevněno mnoha vojáky, proto se 5-6 tisíc vzbouřenců vydalo ničit menší šampaňské domy v Damery, Dizy a poté také v Aÿ. Rozzuřený dav zničil a zapálil domy Bissinger a Ayala, které s touto tíživou situací neměly nic společného. Byly pouze ve špatný čas na špatném místě. Champagne House Ayala byl kompletně zničen. Vojáci sice poté dokázali nastolit pořádek, ale přesto jich musely 4000 dohlížet na poklidnou sklizeň. Díky náhradám škody a pojištění byla Ayala znovu vybudována a v roce 1913 uvedena opět do provozu.

Ovšem přišly další těžké časy, zejména světová finanční krize v třicátých letech a začátek druhé světové války měly drastický dopad. Ayala poté párkrát změnila majitele, až jej 31. ledna 2005 konečně zakoupila Société familiale Jacques Bollinger. Díky svému umístěním v Aÿ, v samém srdci vinic Montagne de Reims se Ayala přirozeně zaměřuje na produkci Grand Cru Pinot Noir a zároveň díky své relativně „malé“ velikosti se zde mohou produkovat vína z hroznů pocházejících převážně z vinic Grand a Premier Cru. 
Pečlivý výběr hroznů, používání pouze nejlepšího moštu (cuvée), cit pro míchání vín, dlouhé zrání ve sklepeních a opravdová oddanost vínu jsou hlavní elementy zaručující kvalitu šampašnkého Ayala, jež si zaslouží být lépe poznáno. Tato kvalita je již více než 25 let dohlížena sklepmistrem Nicolasem Klymem.