Pfalz

Oblast, která je druhým největším vinařským regionem Německa, který se do roku 1992 nazýval Rheinpfalz. Táhne se 80 km na sever od Alsaska, jehož horské pásmo Vogézy (Vosges) přechází na německé straně v pohoří Haardt. Stejně jako Alsasko na francouzské straně, je i Falcko nejsušší a nejslunnější ze všech oblastí Německa, a to díky mikroklimatu vytvářeném deštným stínem na úpatí svahů, kde je také vysázena většina vinic. Centrem vinařského regionu je Neustadt-an-der-Weinstrasse, což v českém překladu je báječně znějící „Nové Město na vinařské stezce“. V jeho okolí se nacházejí slavné vinařské obce Deidesheim, Gimmeldingen, Ruppertsberg a Wachenheim, spojené s ještě slavnějšími vinařskými jmény jako jsou Bassermann-Jordan, Müller-Cattoir, Reichsrat von Buhl nebo Bürklin-Wolf.

Jižně od Nového Města pokračuje tato vinařská stezka podle níž nese i název celý okres - Südliche Weinstrasse - vinařskými obcemi Edenkoben, Edesheim, Landau, Ilbesheim... až po Schweigen. Toto území si dnes vysloužilo přezdívku Feinschmeckerecke der Pfalz neboli gurmánský kout Falcka. Avšak vína z této oblasti nebyla tradičně středem pozornosti, a to ještě relativně nedávno. Převážná většina vín se vyráběla v dobře vedených družstvech, která nastartovala revoluci v doposud selské produkci vína, která tuto oblast v minulosti proslavila, nicméně v jižním Falcku se nyní začali soustřeďovat i soukromí ambiciózní mladí vinaři.

Celkem je v oblasti Falcka révou vinnou osázeno 23 400 hektarů, ze kterých zhruba 6000 vinařských podniků vyrobí 2,5 milionu hektolitrů vína ročně. Městečko Forst bylo tradičně považováno za špičkovou vinařskou obec Falcka s vinicemi Kirchenstück a Jesuitengarten, které byly již v roce 1828 zatříděny jako viniční tratě nejlepší bonity. Nyní se za nejlepší vinařskou obec všeobecně pokládá Deidesheim, ležící několik kilometrů jižněji, který je mnohými návštěvníky považován za nejkrásnější obec Německa vůbec, zatímco Bad Dürkheim je největší vinařskou obcí Německa se svými 800 ha vinic, kde se každoročně před vinobraním pořádá klobáskový jarmark Würstmarkt.

Region má nejteplejší a nejsušší podnebí z celého Německa a vinice jsou většinou na rovinách nebo mírných svazích. Léta bývají teplá a zimy mírné. Půda je zde velmi rozmanitá ve škále od pískovce, vápence až po hliněné půdy. Vinice se rozprostírají většinou v rovinách nebo mírných kopcích. Nejrozšířenější odrůdou je Ryzlink, v jižní části regionu Pfalz se pěstuje odrůda Pinot. Dalšími bílými odrůdami jsou Kerner, Müller-Thurgau, Pinot Blanc (Weissburgunder), Rulandské šedé (Grauburgunder) a Pinot Noir (Spätburgunder). Vinařská oblast Pfalz je také oblastí červeného vína, především odrůd Dornfelder a Pinot Noir.

Centrem regionu Pfalz je Neustadt-an-der-Weinstrasse, což v českém překladu znamená „Nové Město na vinařské stezce“ a současně zde najdeme největší vinařskou obec Bad Dürkheim. V posledních letech se místní vinaři snaží napravit reputaci vín z Německa a nabízejí jedinečná a vína charakteristická pro tento zajímavý vinařský region.

Za nejlepší vína Falcka jsou tradičně považovány ryzlinky rýnské, zejména ty původem z kraje Mittelhaardt. Tato odrůda představuje okolo 23 % celkové výsadby a pěstuje se na rozloze 4 500 hektarů. Často se vína z Ryzlinku rýnského vinifikují jako polosuchá (halbtrocken), jejichž medová charakteristika a plné tělo je totálním kontrastem oproti lehčím, ocelově minerálovitým ryzlinkům z oblasti Mosely. Kultivarům rodiny pinotů, a to jak modrým, bílým i šedým (Blauburgunder, Weissburgunder, Grauburgunder/Ruländer) se zejména daří na jihu, zatímco odrůda Chardonnay, jejíž výsadba byla povolená až v roce 1992, zde téměř zdomácněla, navzdory protestům tradicionalistů, kteří houževnatě brojili proti takovýmto nově-příchozím. Naopak výsadba odrůdy Müller-Thurgau dramaticky poklesla, což je především způsobeno snížením odbytu polosladkých známkových vín typu Liebfraumilch, kdysi nejpopulárnější vývozní artikl do USA a Velké Británie, který však v nedávných letech způsobil ve světě celkový nezájem o německá vína vůbec.

To se však již brzy mělo změnit díky všeobecnému zájmu světa o odrůdu Riesling (Ryzlink rýnský), která vystřídala Chardonnay a s ním i trend barikování bílých vín. Francouzský paradox rovněž způsobil, že se i v Německu zvýšila poptávka po červených vínech. V roce 2005 více než 40 % odrůdové skladby Německa tvořily odrůdy Pinot Noir a Dornfelder, ale i St. Laurent (Svatovavřinecké), Blauer Portugieser (Modrý Portugal), Lemberger (Frankovka) a dokonce i Cabernet Sauvignon a různí novošlechtěnci, jako například Regent, Acolon, Cabernet Dorsa a celá řada dalších kultivarů.

Jelikož je Falcko slunným a suchým regionem s průměrným ročním srážkovým úhrnem 400 mm, réva vinná je zde také nejvíce náchylná na klimatické změny, zejména na období sucha, která jsou v posledních letech stále častější. Umělé zavlažování není povoleno a tak vinice prožívají velký stres. Mnohdy však po době sucha přijdou bouřky, přívalové deště i krupobití, které mohou ovlivnit výnosy a tím i kvalitu vín. Půdní podmínky jsou zde velmi pestré, což má za následek široké spektrum stylů a chutí falckých vín.

Zalesněné kopce pohoří Haardt s jejich četnými hrady a zříceninami jako jsou Hambacher Schloss, Trifels, Berwartstein nebo Drachenfels přilákají do falckého regionu řady turistů, nejen z nejbližších velkoměst Mannheimu, Ludwigshafenu či Karlsruhe, ale i ze zahraničí. To pomáhá místím vinařům s odbytem velkého množství vín přímo k zákazníkovi. Pro zajímavost, tradičně se zde víno podává ve sklenicích typu Dubbenglas o obsahu 50 cl nebo 25 cl, tedy půl nebo čtvrtlitrové Schoppen a Viertel.

Tak jako v ostatních vinařských oblastech, i zde probíhají diskuze o klasifikaci vinic, avšak omezit takové zatřídění pouze podle odrůdy Riesling, jako třeba v oblasti Rheingau, by bylo pro falcké vinaře poněkud limitované. A jako všude jinde v Německu i zde se mnozí vinaři, zejména ti z nejmladší generace, sdružují v asociacích jako jsou Junge Pfalz, Freunde, Pfalzhoch nebo Südpfalz ConneXion, jejichž členové si navzájem pomáhají nejen v know-how, technologii výroby a marketingu, ale i ve vytváření image, povědomí a sebevědomí. Jejich společným cílem je přivést do regionu nový život. Avšak ani dobře etablovaná jména nezůstávají pozadu a snaží se setřást ze svých beder negativní image, jakou německá vína měla v dobách nedávno minulých, a to pestrým sortimentem vysoce kvalitních a zajímavých vín.