Kalifornie

Vinařství v Americe zažilo svůj rozvoj podstatně později než tradiční evropské vinařské oblasti. Největším producentem vín v severní Americe je Kalifornie a prvními pěstiteli hroznů byli v 18. století španělští Františkáni, kteří vyráběli víno pro vlastní spotřebu. Výraznější rozvoj vinařství by především spojován s novými kolonisty z oblastí Francie a Itálie, kteří s sebou do Ameriky přivezli evropské odrůdy a především chuť pěstovat vinnou révu. V roce 1830 sem přivezl větší množství evropských odrůd Francouz z Bordeaux Jean Louis Vignes. Větší rozvoj však nastal až po éře zlaté horečky, kdy pěstitelé opustili jih a soustředili své úsilí ve střední a severní Kalifornii, kde byl vytvořen trh s velkým centrem ve městě San Francisco. Tvrdou ránu zasadila kalifornskému vinařství prohibice v letech 1919 – 1933, kdy byla zakázána komerční výroba alkoholických nápojů. K oživení došlo až v 60. a 70. letech, kdy se výroba vína stala uznávaným povoláním a lidé z Kalifornie odjížděli studovat k nejlepším evropským vinařům. Tento vzestup trvá dodnes a Kalifornie se tak postupně stává jednou ze světově dominantních vinařských oblastí. Pokud nebereme v úvahu Evropu, je největším producentem vína na světě.

Vinařská mapa Kalifornie nabízí řadu překvapení a mnohem větší rozmanitost, než by se na první pohled zdálo. Zeměpisné rozdělení Kalifornie je následující: Nord Coast, Humboldt, Sierra Foothills, Central Coast, South Coast a Central Valley, které také patří k nejslunnějším vinařským regionům na světě. Pravděpodobně nejznámější kalifornskou oblastí je údolí Napa Valley, ze kterého pocházejí nejlepší kalifornská vína. Dalšími významnými oblastmi jsou Sonoma, Mendocino či Carneros.

Podnebí je v Kalifornii rozmanité. Při pobřeží je podobné středomořskému, přičemž léta v Central Valley jsou obzvlášť suchá a horká, zatímco na území podél pobřeží naopak mnohem vlhčí a s častými mlhami. Nejvíce srážek spadne na severním pobřeží (North Coast). Z bílých odrůd se nejvíce pěstují Chardonnay, Colombard, Chenin Blanc, Sauvignon Blanc, Riesling, Gewürztraminer, Pinot Blanc a Viognier, z modrých odrůd Cabernet Sauvignon, Pinot Noir, Merlot, Barbera, Sangiovese, Syrah, Grenache a Zinfandel.

Poměrně tradičním problémem kalifornského vinařství je nedostatek vody. Mnohokrát v minulosti docházelo k regulacím a sporům ohledně zavlažování. Kalifornská léta bývají mnohem sušší, než léta ve většině vinařských regionů Evropy. Průměrné srážky nejsou nijak výjimečně nízké, ale je obvyklé, že se soustřeďují do prvních měsíců roku. Vinaři tak vymysleli způsob, jak alespoň částečně vyřešit problémy. Deště plní nádrže, které jsou posléze využívány k zavlažování během suchého léta. Kalifornské vinařství bylo oslavováno spíše za vína červená. Jsou vyráběna se zaměřením na jemnost konečného „chuťového vjemu“, kdy hrozny během sametových podzimů zůstávají na keřích, dokud není tříslovina tak vyzrálá, aby mohla lahodit patru. Mají tak velmi intenzivní ovocnou vůni a velmi jemnou chuť. Není tajemstvím, že donedávna kalifornští vinaři nedokázali vyprodukovat kvalitní bílá vína. V dnešní době však již můžeme nalézt vína, která mohou směle konkurovat nejlepším francouzským bílým vínům.

AVA - je zkratka z anglického názvu American Viticultural Area a představuje označení původu hroznů. Dříve bylo v USA běžné označovat pouze stát původu, díky AVA se mohla lokalizace zpřesnit na velmi malé oblasti. Každý výrobce má povinnost vyznačit AVA viditelně na etiketě, každý zákazník tak má možnost okamžitě zjistit oblast původu hroznů daného vína. Spojené státy mají 109 schválených vinohradnických oblastí na základě apelačního systému AVA /Approved Viticultural Areas /, které se nacházejí ve 40 státech Unie. Nejrozsáhlejší produkci a nejlepší vína má Kalifornie. Rozloha vinic v Kalifornii je téměř 300 tisíc ha , z toho moštové odrůdy na 138 000 ha. Modré odrůdy pokrývají přibližně 60000 ha, kde nejpopulárnější je Zinfandel (17%), Cabernet Sauvignon (15%), Carignan (11%), Grenache (10%) a Barbera (10%). Favoritem mezi bílými odrůdami je překvapivě French Colombard (38% podíl bílých kalifornských hroznů), dále Chenin blanc (21%), Chardonnay (14%). Obrovské výrobní kapacity vinařského průmyslu jsou soustředěné v oblasti Central Valley, která produkuje 80% vín státu.

V Paříži 24. května 1976 zorganizoval britský obchodník s vínem Steven Spurrier soutěž mezi francouzskými a americkými víny. Pro soutěž bylo stanoveno, že ochutnávky budou prováděny naslepo, tedy bez toho, aby porotci věděli jaké víno právě pijí. Mezi soutěžní vzorky se dostala ta nejlepší červená vína z Bordeaux a z USA, bílá vína z Burgundska a opět z USA. Steven Spurrier obchodoval pouze s francouzskými víny o očekával, že vín z Bordeaux na celé čáře porazí i ta nejlepší kalifornská vína. Mýlil se. V Soutěži v kategorii červených i bílých vín zvítězila právě vína z Kalifornie. Tato událost vyvolala ve vinařském světě senzaci. Stačilo ale málo, aby se o ni svět vůbec nedozvěděl. Spurrier pozval na soutěž všechny významnější novináře v Paříži. Zůčastnil se jen jediný - George M. Taber z časopisu Time. Ten využil příležitost a výsledky soutěže zveřejnil. Zdrcení kapitáni francouzského vinařského průmyslu mohli být rádi, že samotný francouzský tisk této události nevěnoval pozornost. Le Figaro soutěž zhodnotil jako k pousmání. Le Monde si ji všimnul až po šesti měsících článkem psaným ve stejném duchu. Nejdůležitější výsledek této soutěže byl ten, že si tradiční vinařské země v Evropě uvědomily, že jim roste za oceánem velmi silná konkurence. V očích zákazníků především kalifornské víno obrovským způsobem vzrostlo a stalo se žádaným zbožím.

Před nejlepšími víny z celého světa vyhrála Kalifornie jak v kategorii bílých vín (Chateau Montelena Chardonnay), tak i v kategorii červených vín (Stag´s Leap Cabernet Sauvignon) vína z Kalifornie. Tato událost se stala obrovskou senzací a kalifornská vína tímto získala velikou popularitu. V roce 2006 Steven Spurrier tuto událost znovu zopakoval. Tentokrát byl bytostně přesvědčen, že francouzská vína zvítězí. Mýlil se. Kalifornská vína vyhrála znovu.